FOLKtime - Vaše brána do světa folku

To, jak řádila komunistická cenzura v minulých časech, je obecně známo. To, že své pracky strkala i do folkové, trampské a country muziky mělo stupňující se tendenci. Tak jak obliba příbuzných žánrů v osmdesátých letech zejména zásluhou Porty rostla, začali si komunističtí politici uvědomovat nebezpečí, které jim hrozilo.
A tak se řada známých písniček dočkala, a to především v okamžiku natáčení na desku, jiných než původních verzí. Obecně známá je „úprava“ závěru písničky Stromy Wabiho Daňka.

V původní verzi:
Děti se budou vracet plačky,
zas nám ho vzalo kus auto cizí značky
za šilinky
holt devizy, jsou devizy a na měkkej mozek odjakživa platila tvrdá valuta.

A v cenzurou upravené:
Pohoří z rezavého plechu
krásně se vyjímá v kapradí a mechu,
popel a dým, kdo mi poví, co s tím?

Nebo známá vynucená záměna v písničce Boží mlýny Spirituál kvintetu, kde samozřejmě neobstál ani samotný název a tak ji dnes většina posluchačů zná jako Mlýny a zpívá „slyším mlýnský kámen, jak se otáčí“ zatímco pamětník samozřejmě slyší boží mlýny, jak se otáčí.

Úsměvné bylo první otisknutí textu Rosy na kolejích v časopisu Sedmička pionýrů, kde stupidnímu cenzorovi se zdál závěrečný rum nevhodný pro pionýry a tak v této verzi „na špagátu nosí celej svůj dům, deku a um“.

Ovšem mířím jinam. Tyto příklady jsou jasné a z pohledu druhé strany i jaksi logicky vysvětlitelné. Jenže cenzura i na Portě samotné občas řádila neskutečným způsobem. V roce 1984 se do finále autorské Porty dostala píseň brněnské Ozvěny Podivný sen. Zkuste se vžít do role bolševického cenzora a uhodnout, která část textu je závadná a musela být upravena.

Podivný sen
Míváš podivný sen,
ráno vstáváš do prázdných stěn
není nikdo, kdo by písně hrál.
Tápeš bludištěm cest,
hledáš světlo jediné z hvězd,
nejsi snílek, chceš jen kráčet dál.
Jít svou cestou snů bez lží a svárů,
mít stále touhu a smysl žít.

Nechceš vnímat barevný svět,
nevíš jak dál a chceš se vrátit zpět,
dětské toulky, bezstarostný smích.
Chtěl bys zůstat to, co jsi byl,
sbíráš zbytek dřívějších sil,
tvoje cesta ještě půjde dál.
Zbývá ti jen splín, když ideál bloudí,
nevíš, jestli byl pravdou, a nebo snem.

Tušíte? Víte? Napište