gototop

FOLKtime - Vaše brána do světa folku

FOLKtime, folk, country, tramp, jazz, swing, rock, fejeton, reportáže, chat, inzerce, aktuality, rozhovory, recenze, MP3

02.05.2022 Mladá generace ve folku (Miloš Keller)    PDF Tisk Email
Zajímavosti
Řekněme si hned na úvod a na rovinu, že folk je z příbuzných žánrů (folk, country, trampská píseň a bluegrass) jediným, který se neustále vyvíjí, čerpá podněty ze svého, nejen hudebního, okolí a přibývají mu posluchači. Pokud chci představit mladou folkovou scénu u nás, musím se nutně zmínit o Portě. Tento festival, či chcete-li soutěž, již více jak pět desítek let představuje to nové a také nejlepší, co se v příslušných žánrech děje – v posledních letech jsou to ale až na výjimky hudební počiny, které nakonec označíme jako „folk“, možná s nějakým dalším přívlastkem.
Neočekávej, milý čtenáři, že v tomto článku představím nějaké zázračné hvězdy, které vyšly na folkové nebe během posledních několika let, tak jak se to děje například s hvězdami popovými, vyhnanými vzhůru pomocí nejrůznějších televizních soutěží, o kterých do roka a do dne opět nikdo neví. Během svého porotování na základních kolech pražské Porty jsem spolu s ostatními kolegy porotci zjistil, že ta nejcennější rada, kterou může porota soutěžícím dát, je: „Hrát, hrát, hrát.“ Mnoho ze jmen, která v článku představím, se zúčastňovala několik let po sobě základních kol Porty, nepostupovali, ale neodradilo je to a při, řekněme, třetí až páté účasti náhle porota řekla: „To je ono“ a byl z toho postup do finále Porty. Jména, která si přečtete v článku jsou tedy na naší folkové scéně deset a více let a právě tato praxe jim přináší současné úspěchy a přitom stále zůstávají (v kontextu veteránů, kteří působí na folkové scéně 40 - 50 a více let) mladými.
Žamboši
Žamboši
foto: Renata Králová
Začnu dvěma skupinami, které jsou v současné době bezesporu jedničkami na folkové scéně. Skupina Žamboši má na svém kontě pět alb, z toho tři získala ceny Folkový Anděl (To se to hraje... – 2006, Přituhuje – 2009, Louvre – 2018), jedno bylo nominováno do finálové trojice (Pól nedostupnosti 2014) a jedno zatím žádné ocenění nemá, prostě proto, že vyšlo na konci roku 2021 a jmenuje se Světlojemy.* O zatím poslední desce jsem mimo jiné napsal: „Správný poměr přemýšlivých i satirických textů, muzika, která nenudí, album si přehrajete nejprve celé a pak si přehrávač naprogramujete podle své nálady a chutě - album si prostě budete přehrávat selektivně, vyberete si své oblíbené skladby a pokaždé vám vytvoří novou, osobitou a neoposlouchanou atmosféru.“ Úsporná, přitom dynamicky působící instrumentace, melodie, ze kterých posluchači vždy něco utkví v paměti a texty, které vás přinutí vytáhnout booklet a číst si v něm. Například:
Učíš se souhvězdí a zvedáš hlavu výš
Nebe je hever, se kterým leccos opravíš
Na píchlou duši lepíš hvězdný záplaty
Astronom amatér tíhou zajatý
(Podnebesím – J.Žamboch)
Epydemye
Epydemye
foto: Renata Králová
Druhá skupina, která si zaslouží být zmíněna mezi prvními, se jmenuje Epydemye. Ta má na svém kontě Folkového Anděla za rok 2015 za CD Kotlina – monotématické album, kde se skupina ohlédla za významnými postavami novější české historie, tedy za hrdiny 20. století (Adolf Opálka, Milada Horáková, Jan Palach, ale i osudy vojáků z 1. světové války). V roce 2019 vydali album Milé děti, které bylo na cenu Folkový Anděl alespoň nominováno – pro změnu reflektuje osobní mezilidské vztahy, včetně vztahů rodinných a nabízí pohledy z nejrůznějších stran. Pro úplnost ještě dodám, že album Maso! (což je zvolání) z roku 2012 bylo v nominacích na Folkového Anděla čtvrté. Nejnovějším albem je deska vydaná v roce 2021, inspirovaná mimo jiné kostelem v Neratově (ten s prosklenou střechou), jmenuje se Prosklený nebe a má zřejmě největší rozsah témat – zabývá se spíše obecně životními hodnotami a postoji, včetně vztahu k současné společnosti. Nezapomínají ani na hudební stránku svých projektů, od posledního alba přibrali do sestavy i bicí a taky dodali písním novou dynamiku a jejich koncertní zvuk získal na průraznosti a naléhavosti. Posluchači na koncertech stojí před dilematem, zda tančit nebo pozorně si vychutnávat texty. Opět vám nabídnu příklad:
Nad hlavou prosklený nebe
A všude jenom ticho a klid
Absence slov někdy zebe
Ale tady to tak má být
Nad hlavou prosklený nebe
Nikdy se nezavírá
(Prosklený nebe – M.Vlasák, Epydemye)
Blondýna
Blondýna
foto: Renata Králová
Po dvou skupinách, které přeci jen už mají na folkové scéně něco odehráno, vám představím dvojici sólistů, vlastně sólistku a sólistu, kteří za sebou zatím nemají dlouhou dráhu, ale zejména jejich CD z roku 2021 jsou velikým příslibem pro folkovou scénu do budoucnosti. Začněme dámou – jmenuje se Eva Suková a má přezdívku Blondýna. Její album Nevolej mi do nebe! je velmi zdařilou kompilací všech jejích tváří a poloh. Mě osobně zaujala na základních kolech Porty a Notování písněmi lehce naivními, s mírným ironickým či satirickým přesahem (skladba Antiprotestsong), ale postupem času se propracovávala i k vážnějšímu, komornějšímu výrazu (Modrý trolejbus nebo Výprava), aniž by ale ztrácela lehkost a eleganci svých písní. Na koncertech sází na vlastní jednoduchý doprovod na kytaru, na desku si však pozvala i řadu přátel. Blondýna v roce 2021 postoupila ze základního kola Porty v Praze do finále v Řevnicích, kde získala cenu Country radia. Ve zmiňované soutěži Notování byla finalistkou v roce 2019. I v případě Blondýny zmíním text:

Zvou tě na výpravu
Vlakem do zapomnění
Cesty máš plnou hlavu
Ožije, co už není
Zvou tě na výpravu,
Bude to pěkná jízda
Kufr si neodbavuj
Výpravčí odjezd hvízdá
(Výprava – E.Suková - Blondýna)
Pavel Čadek
Pavel Čadek
foto: Renata Králová
Dalším příslibem pro folkovou scénu je Pavel Čadek. Na koncertě vás zaujme především tím, že se doprovází na violoncello a pokud zavřete oči, říkáte si, kolik dalších zvuků lze na tento nástroj vyloudit. Pavel Čadek se autorsky vyvíjí podobně jako Blondýna – zaujal virtuózní hrou na zmíněný nástroj a texty jdoucími přímo k jádru věci, ať už z hlediska jisté nadsázky a satiry, tak i z hlediska hlubšího či přemýšlivého pohledu na svět kolem sebe. Na CD z roku 2021, které se jmenuje 20-30, reflektuje právě toto věkové období a pro natáčení desky si pozval řadu hudebních přátel, takže písně získaly díky aranžím nový rozměr plné a dynamické muziky. I na jeho další hudební vývoj jsem velmi zvědav a také vám Pavla Čadka doporučuji, třeba prostřednictvím ukázky z textu:

Tak napni plachty
Než přijdeš do let
Ať to má drajv, ať to má tah
Ať to má koule
I když pády můžou bolet
Buď pro let, než být dole
(20 – P.Čadek)
Honza Jícha
Honza Jícha
foto: Renata Králová
Po CD z roku 2020 Love zdar! už nemůžu Honzu Jíchu zařadit mezi sólisty, protože na zmíněném CD se už přímo prezentuje jako Honza Jícha s kapelou. I on začínal na základních kolech Porty či Notování jako sólista a i on se postupem času vyvíjel z hlediska zpracování písní a témat v textech, takže dospět k vlastní skupině bylo v podstatě zákonité. Na CD dal prostor i sólistce Zuzaně Hasalové, čímž deska získala na pestrosti a neztratila na kompaktnosti výpovědi. O Honzovi, potažmo i o desce, jsem napsal: „Pan učitel vyrostl na pana ředitele, když bych měl popsat hudební vývoj pomocí civilního povolání Honzy Jíchy.“ I v případě Honzy Jíchy ho doporučím k vaší pozornosti textem:

Jsem pasák větrů, denně je na zem posílám
Průvan v metru, nic konkrétního proti vám
Dnem i nocí vším, co je pevné, kolíbám
(Ničitel mostů – J.Jícha)
Kuba Horák
Kuba Horák
foto: Renata Králová
Novoborská skupina Zhasni poutala v prvním desetiletí tohoto století také pozornost folkového publika, pak se z pódií vytratila a zůstal sólista a autor Kuba Horák. Ten v loňském roce vydal album Kluk z Husovky,* kterým na sebe opět připoutal pozornost folkového publika. Hlavní sdělení Kuby Horáka je v textech, melodie i aranže skladeb tato sdělení v podstatě jen podporují. Texty přinášejí plno jinotajů, na které při prvním poslechu hned nepřijdete a (podobně jako u skupiny Žamboši) vás písničky přinutí vytáhnout booklet a věnovat se textům podrobněji. Na první pohled mohou působit ponuře a možná beznadějně, nakonec však posluchač zjistí, že Kuba Horák na svém albu hledá a často i pro posluchače nachází náměty pro další zamyšlení, zdali ta či ona písnička není vlastně i o posluchači samém. Ukázka textu je z písně Ubrus:

Prosím tě dočti už ten tisíckrát přečtenej ubrus
Narvi ho do pračky a rovnou tam skoč za ním
Až tě to vyplivne a budeš zase chvíli čistej
Napiš mi, zavolej a já ti to dopovím.
(Ubrus – Kuba Horák)
Saša Niklíčková
Saša Niklíčková
foto: Renata Králová
Saša Niklíčková patří již mezi zkušené interpretky, doprovází se především na akordeon (což evokuje trochu podobnost například s Radůzou a několika dalšími dámami folku) a v roce 2020 vydala album Zmačkaná žena. Zmíněný hudební nástroj trochu vede sólisty k jisté teatrálnosti a přehrávání póz, ale toho se právě Saša Niklíčková (na rozdíl od jiných) vyvarovala. Deska přináší spíše pragmatické životní výpovědi, civilní projev bez manýr. Než připojím ukázku textu, tak přidám i názvy písní, které album i interpretku charakterizují: Podprsenka, Dvě kostnatý dámy, Katastrofická, Rozveselovací, Advent, Tetování a samozřejmě titulní skladba. A text je právě z ní:

Ó kéž v naší ulici vidím
Houf šťastně zmačkaných lidí
Kéž ku plážím pádí úprkem
Podél trosek žehlicích prken
Kéž zamávaj sbohem žehličkám
Na cestě, kde na ně čeká život sám
(Zmačkaná žena – Saša Niklíčková)
Choroši
Choroši
foto: Renata Králová
Jakkoliv jsem v úvodu článku zmínil trampskou píseň mezi těmi žánry, které už příliš mnoho nového nepřinášejí, je zde jedna výjimka – skupina Choroši. U té zatím bohužel nemůžu odkázat na album. I oni úspěšně absolvovali nejrůznější soutěže v žánru, aby sobě i publiku potvrdili, že přehledně a jednoduše vystavěná písnička, kterou se nemusí nikdo bát zahrát u táboráku a která neřeší závažná témata, ale spíš lehce baví, má svoje místo. Vzhledem k tomu, že musím skupinu popsat pouze slovy, dovolil bych si přirovnání: Hop Trop před třiceti lety. Ale veskrze současný, svěží a přívětivý zvuk. A protože nemohu odkázat na CD, představím vám členy aspoň jmenovitě: Aleš Rogalewicz, Tomáš Doug Machalík, Věra Hájková a Honza Komín a doplním text z písně Tripolis:

Na jedinou kartu všechno sází
K vytoužené zemi se chtějí přiblížit
Kdo neriskuje sotva něco zkazí
Přichází však o svou možnost doopravdy žít
(Tripolis – A.Rogalevicz, Choroši)
Na úplný závěr tohoto článku jen heslovitě vyjmenuji další jména, která by si posluchač, zajímající se o folkovou scénu, měl zapamatovat: Jan Řepka, René Matlášek, Hromosvod, Huménečko nebo Mrakoplaš. Když jsem o tomto článku přemýšlel, měl jsem obavy, zdali jeho rozsah naplním jmény. A nyní sám pro sebe, i pro vás, milí čtenáři, mohu konstatovat, že folková muzika v českých luzích a hájích má řadu perspektivních jmen, z nichž jsem vám stihl představit jen aktuální zlomek. Pokud chcete sami poznávat a objevovat, vypravte se třeba právě na tu v článku několikrát zmiňovanou Portu.
*CD Světlojemy a Kluk z Husovky získaly nominaci na cenu Anděl 2021 v kategorii Folk. (pozn.red.)
 
 

Sdílet na...
Komentáře pro tento článek
Přidat Nový Hledat RSS
Jméno:
Email:
 
Název:
Naše hlavní město
 antispamová kontrola
UBBKód:
[b] [i] [u] [url] [quote] [code] [img] 
 
 
:-D:-):-(:-0:shock::confused:8-):lol::-x:-P:oops::cry::evil::twisted::roll::wink:
:!::?::idea::arrow:
 
Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!
 

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

 

Kalendář

<< Srpen 2022 >> 
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
 1 2 3 4 5 6 7
 8 910
15
22232425
2930    

Přihlášení

mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
FOLKtime.cz
 

Poslechněte si...

  • Country Rádio
  • Rádio Folk
  • Rádio Proglas
  • Rádio Samson
  • Rádio ČRo Olomouc