FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Tentokrát náš výběr směřuje do kategorie autorek a autorů nad 23 let. Báseň Kaple svaté Anny se termínově hodí k červencovému svátku. Oceněná próza A tak jsem zůstal sám vás dovede do (ne)uvěřitelného trampského světa. Do letošního slavnostního ohně s vyhlášením výsledků už zbývají jen dva měsíce.

Vzhledem k virovým komplikacím budou známy výsledky letošního ročníku Trapsavce až v září, na které byl přeložen slavnostní oheň s vyhlašováním výsledků a předávání cen. Porota se už sešla a vcelku hladce se na počtu cen v jednotlivých kategoriích shodla. A tak i tentokrát saháme po zajímavých neoceněných příspěvcích z loňského ročníku.

Mladší generace se zúčastnila tohoto ročníku v hojném počtu, ovšem Zlatý Trapsavec se opět vrátil do rukou jedné z nejúspěšnějších autorek Tapi. Tentokrát už popáté. Její Vandr s mobilem je vtipnou reflexí na mnohdy ne příliš oblíbené téma trampů. Neobvyklé množství udělených cen zejména v próze svědčilo o silném ročníku. Hafrana doplnil při organizaci Tom Racek a Trapsavec se úspěšně začal přibližovat neskutečnému 50. ročníku.

Přestože slovenští autoři a autorky se od prvního ročníku pravidelně zúčastňovali a odvezli si řadu cen, tak na svého prvního Zlatého Trapsavce si museli počkat až do roku 2018. Petr Joko Jokl po několika předchozích oceněních v minulých letech tentokrát nenašel přemožitele. A protože v soutěži stále nepanovala spokojenost s nižším počtem mladých autorů a autorek byla vyhlášena soutěž Ulov si svého Youngpsavce.

Slavnostní oheň s přednesem vítězných prací a předáváním cen proběhl za nádherného počasí nedaleko Blatné a po letech na odpoledním Trapsavytí skvěle zahrála Falešní karta. Nejvyšší cenu si odvezl Tomáš Daněk za prózu Tetička a termoprádlo, vtipně postavený příběh pojednávající o tom, co všechno může správné oblečení způsobit.

Dvaačtyřicátý Zlatý Trapsavec putoval do rukou zkušeného autora Miloše Hlávky, který v Trapsavci získal již několik cen. Nečekanou zajímavostí tohoto ročníku se stal třetí nejvyšší počet próz v historii. Ovšem víc než počty byla potěšující stále vysoko postavená laťka vítězů. Poprvé se objevila putovní cena Malý Trapsavec, která nejmladším autorkám a autorům již udělována byla, ale neměla svoji fyzickou podobu.

V organizační činnosti už pokračoval sám plzeňský Jan Hafran Frána. Počet příspěvků opět povyrostl a opět se stalo, že díky anonymitě příspěvků si Zlatého Trapsavce odvezl sám organizátor soutěže za povídku drsně a dokonale odrážející dobu, ve které se zrodila. Trapsavec nakročil do čtvrté desítky ročníků opět ve skvělé kondici.

Draculea se loučí a Hafran dál pokračuje v organizování. To, že soutěž dokázala vždy po určité době najít nové pořadatelské zázemí, ji torpédovalo do pozice nejdéle trvale probíhající literární soutěže v naší republice. Čtyřicátý oheň na Vysočině ve Strážku úspěšně završil tedy další období. Hrály k tomu skvělé kapely Tempo di vlak a Ozvěna.

Počty soutěžních příspěvků pozvolna opět začínaly růst, celá čtyřicítka autorů a autorek se objevila v Trapsavci poprvé, ale čas na obnovení kategorie do 23 let ještě nepřišel. Do řad organizátorů se dostal Jan Hafran Frána a byl to impuls velmi úspěšný. Zlatý Trapsavec 2012 báseň Limity řemeslně skvěle zpracovaná, nápaditá opět potvrzující, že Fenik patří do autorské špičky.

Slavnostní oheň číslo 37 s vyhlášením výsledků a předáváním cen měl velmi zajímavé prvenství. Nezúčastnila se ho organizátorka Draculea, která trávila tou dobou čas v porodnici. Ale parta okolo Trapsavce to zvládla. A Trapsavec se už konečně mohl pyšnit vlastními webovými stránkami. Podruhé Zlatého Trapsavce získal Vašýk za povídku napsanou takřka dokonale.

I mezi Trapsavci už převládl digitální svět, a tak poprvé stačilo příspěvek do soutěže poslat e-mailem. Další změnou se stalo dočasné zrušení kategorie poezie a prózy do 23 let pro malý počet příspěvků. A aby změn nebylo málo, tak avalonský Tony ukončil svoji pořadatelskou činnost a v této práci pokračovala Draculea. Zlatého Trapsavce si odvezla opět poetická Aťka.