FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Do jednoho článku se všechno nemohlo vejít, a tak přicházíme ještě jednou s drobnými postřehy a úvahami, které si redaktoři FOLKtime přivezli ze Zahrady. Tentokrát se jedná především o hudební zážitky, ale  samozřejmě nejen o ně.

Z vystoupení, která jsem viděl na amfiteátru, mi nejvíce pozitivně utkvěl v paměti Robert Křesťan a Druhá Tráva. Kapela stále šlape výborně a navíc dokáže přenést energii písní na diváky, aniž by ji nutně potřebovala zdůrazňovat hlasitostí a výrazným rytmem. Poklonu zaslouží také Nezmaři, kteří se ani na amfiteátru nespokojili se zde typickým "best of" repertoárem a představili se divákům z poloviny s novými písněmi. Máme se na co těšit.

<k>

Vyhlášení Krtečků s Jarretem za zády

V pátek kolem osmé se v zákulisí amfiteátru ujal slova Michal Jupp Konečný, aby oznámil kapelám a novinářům výsledky soutěže o Krtečky. Na pódiu však právě naplno "řádil" liberecký Jarret, a tak nebylo slyšet slova. Jupp však pohotově použil megafon, a tak se mohlo pokračovat. Není nad to být připraven na všechno.

<k>

Vyhlašování výsledků v zákulisí

foto: Klokan ©

Z poslechu některých vystoupení, odpovědí dotázaných muzikantů i vyslechnutých rozhovorů v kuloárech lze vydedukovat, že systém zvukových zkoušek během vystoupení na předscéně amfiteátru, který se snaží zamezit prolukám při ozvučení a ušetřit tak čas i diváky není zcela ideální pro výslednou kvalitu muziky. Krom toho, že zvuková zkouška za zataženou maskovací sítí je občas slyšet až do mikrofonů (zřejmé to bylo např. při vystoupení Šantré, za kterými byli slyšet zkoušející Nezmaři), nepřináší to ani pohodu účinkujícím. Zpívat či hrát v okamžiku, kdy člověk neslyší své spoluhráče a někdy ani sám sebe, to rozhodí často i profíky.

<j>

Jaká jsou vlastně pravidla soutěže o Krtečky?

Někteří z interpretů soutěžících letos o Krtečky dostali překvapivě prostor ve večerním programu na předscéně Amfiteátru už den před svým soutěžním vystoupením u Kapličky. Jiný zas zahrál namísto 4 soutěžních písní 5 a pořadatele to nechalo chladnými. Pozornější divák, kterému takovéto skutečnosti neuniknou se pak ptá, jak to s tím soutěžením vlastně je.

<j>

Naďa Urbánková a Bokomara

S velkou zvědavostí byla očekávána na Zahradě pětinásobná Zlatá slavice Naďa Urbánková. Již dopředu odmítáme názory, že popová zpěvačka na Zahradu nepatří. Pamětníci jistě vzpomenou na nejslavnější pěvecké období Nadi Urbánkové, které je spojeno s kapelou Country Beat Jiřího Brabce. V jejím repertoáru se objevila řada převzatých písní z americké country s českými texty např. Jiřího Grossmana (Drahý můj, Svatební průvod, Rodičovské sdružení) nebo Zdeňka Svěráka (Vilém peče housky), i když nezapomenutelná písnička Závidím s Grossmanovým textem je italského původu.
Bokomara Luboše Javůrka s kytarou Radka Maříka, baskytarou Hynka Tecla, obohacená o klávesy Jirky Lukase a s novým bubeníkem Michalem Jiráskem doprovodila Naďu Urbánkovou countryově, tak jak jsme byli zvyklí písničky slýchat a zpěvačka nenechala nikoho na pochybách, že je profesionálka každým coulem. Její hlas má stále sílu a zněl pěkně ve všech polohách. Zpívala i na forbíně, ano, s odposlechy za zády, energicky se pohybovala po jevišti, komunikovala s publikem a strhla jej ke skandovanému potlesku i společnému zpěvu známých refrénů. Blonďák s červenou Bugatkou, semaforské písničky dvojice Suchý + Šlitr a samozřejmě Závidím. S recitativem Luboše Javůrka zazpívala Drahý můj a v duetu s ním Samotu z repertoáru Bokomary. Vilém peče housky, v přídavku Svatební průvod a na úplný závěr přídavek číslo dvě, dlouho nezpívanou  Co dál. A mě napadlo, kdyby se tak našli autoři, kteří by pro paní zpěvačku napsali nové písničky, podobně jako to před časem udělali pánové Vřešťál a Sázavský pro Marii Rottrovou. Několik tisíc diváků na amfiteátru dalo svým mohutným potleskem jasně najevo, že Naďa Urbánková na koncertní pódia stále patří.

<d>

Hudební zklamání Zahrady

Rozčarováním skončilo pro řadu lidí vystoupení Vlasty Redla s KDJ na amfiteátru. Na této skutečnosti se ale nepodíleli zdaleka jen sami muzikanti. Mírou vrchovatou přispěly bohužel problémy s technikou a zvukem. Venkovní bedny občas nepříjemně praskaly a i samotný hudební zvuk byl něčím nepřirozený (především u kláves). Navíc se ukázalo, že ještě více "trpí" účinkující. Ti měli před sebou vrčící a špatně hrající odposlechy, které si nakonec raději nechali vypnout. V zákulisí byla z pódia slyšet prakticky jen basa a bicí. Prý za problémy mohla televizní světla (mimochodem také vrčící). To ale popravdě platícího diváka nezajímá. Obvykle pak odnese jeho nevoli sám účinkující. Ne jinak tomu bylo zde. Kotel pod pódiem sice Redla a spol. neúnavně podporoval, ale jinak bylo hlediště nečekaně tiché a mrtvé, i když bylo téměř zaplněné. Po koncertě pak bylo ze všech stran slyšet, jak to ten Redl zazdil. Ne všechno samozřejmě ale byl jen problém techniky. Sám Redl s kapelou zahrál prakticky jen něco kolem šesti písní, které byly často vyplněny zbytečně dlouhými, i když muzikantsky nápaditými, mezihrami. Přesto však vidím velkou část viny na technickém zázemí festivalu. Myslím, že stejně jako si plachý Plíhal zaslouží zajištění klidu a schovaných fotoaparátů, tak zvukový mág a pedant Redl má mít zajištěnou perfektní techniku. Jinak je zbytečné ho na festival zvát, protože lze předem odhadnout, že zklamaný zůstane divák i muzikant.

<k>

Krásné bezmračné slunečné a horké počasí na Zahradě nebyla náhoda!!!

Po zkušenostech z předloňska, kdy průtrž mračen zrušila scénu Radnice, a z loňského ročníku, který se v dešti utápěl téměř celý a v závěrečný večer omýval již jen několik stovek nejvěrnějších, se pořadatel letošní Zahrady důkladně pojistil. Jak se nám podařilo zjistit, počasí bylo na objednávku!!! "Bylo to drahý," na přímý dotaz s tajemným úsměvem odpověděl Michal Jupp Konečný. Proto velká bouřka, která se v sobotu valila od Brna, spadla jen o 8 km vedle Náměště! Přesnou částku vyplacenou Svatému Petrovi se nám nepodařilo zjistit, ovšem z důvěryhodných zdrojů blízkých jednomu z keramických Krtků víme, že honorář pro zmiňovaného klíčníka byl největší festivalovou finanční položkou. Ano, ano, milí pořadatelé festivalů, vezměte si příklad a investujte na správném místě. Umělci vám vystoupí i za deště a nepohody, ovšem diváka spolehlivě přivede a udrží jen krásné počasí.

<d>