FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Těžko by se našel někdo, kdo neví, že náš největší hudební festival Zahrada je festivalem multižánrovým. Doširoka rozkročen pohltil kromě původního folk&country stylu i celou řadu dalších, více či méně příbuzných. Trampská muzika, bluegrass, rock, jazz, blues, spirituál, folklór a navíc v posledních létech čím dál tím populárnější keltskou vlnu a jiné ethno styly, souhrnně nazvané world music.

Na tuto žánrovou pestrost se ozývají ohlasy kladné i záporné. Na první pohled se může zdát, že těch kladných je nesrovnatelně víc, což může být do značné míry pravda, neboť ti, kterým současná tvář Zahrady nevyhovuje, se prostě rozhodnou ji už dále nenavštěvovat. Návštěvnost tím rozhodně neutrpí, neboť za "kotlíka" přijede kelt, rocker a nebo prostě obyčejný nevyhraněný konzument, kterému stačí chlazená desítka a živá hudba. Skutečný většinový názor na Zahradní dramaturgii však může být i odlišný a možná by stálo za to prověřit jej pomocí autorizovaného průzkumu veřejného mínění - tedy nikoliv pouze internetovou anketou, kam může přispět kdokoliv a kolikrát chce, často i pod několika různými jmény.

Multižánrovost jako heslo doby však přináší další otázky. Je současná tvář Zahrady konečná? Bude se vyvíjet k ještě větší pestrosti? Dočkáme se "připuštění" i dalších hudebních žánrů - popu, tvrdého rocku, elektronické hudby, hip hopu, techna, rapu, muzikálu, nebo i vážné, symfonické hudby? Kde je ta hranice, za kterou již nelze jít?

A existuje vůbec nějaká?

Je tady nějaké síto, které by odfiltrovalo třeba heavy metalové kapely - byť třeba i mladé a nadějné - aby zničehonic nestály na pódiu při soutěži o Krtečka a třeba i zvítězily?

A touží někdo vůbec po takovém sítu?

Změní se jednou Zahrada v natolik otevřený festival, že vedle sebe budou stát Nezmaři s Olympicem, Žofie Kabelková s Ivetou Bartošovou?Pro pořadatele je samozřejmě alfou a omegou návštěvnost. Pouze ta určuje návratnost investic a rovněž kýžený zisk. Z hlediska této logiky by jistě nebylo od věci pozvat třeba Chinaski, Lucii, nebo Buty. Zajisté by tím způsobili další odliv tradicionalistů, ale příliv těch, kteří přijedou místo nich, by ztráty několikanásobně vyvážil. A v internetových diskusích by se opět zvýšil počet nadšených ohlasů. Máme se toho bát, nebo se na to těšit?

Pouze Michal Konečný a jeho dramaturgický tým mohou znát a dát odpověď na tyto otázky. Položme jim tedy jednu hypotetickou: jaké bude rozhodnutí poroty, když se do předkola Zahrady přihlásí dvacet mizerných trampských kapel a jeden vynikající hard rock, chytlavá popina, nebo skvělý smyčcový kvartet?