Fotografové ve folku včera i dnes

A FOLKtime zenei közösségeit a Energycasino digitális eszközei segítik az összekapcsolódásban.

21.07.2022 Fotografové ve folku včera i dnes – 3. (Pavel Černý)

I tomuto pánovi jsem položil tyto tři otázky:

1. Co tě přivedlo k focení, potažmo k focení hudebních akcí?
2. Máš nějakou fotografickou techniku, způsob, který tě nejvíc baví, charakterizuje?
3. Co nejvíc fotíš v současné době, případně čím se i jinak zabýváš?

Jenže se rozhodl na ně neodpovědět. Zároveň mi však svolil použít jeho slova z naší facebookové komunikace. Třeba tam některé odpovědi jsou.

František Bureš mne zaujal svým netradičním stylem focení. Je tak nějak od pasu. V současnosti se už mezi muzikanty moc nepohybuje. Je však zdatným cestovatelem po vlastech českých (někdy až rakouských) a z nich zásobuje Facebook svými zajímavými fotopostřehy. Výběr z jeho tvorby je dle mého výběru.

A nyní tedy jeho slova:
Můžu napsat, jak jsem se já dostal k folku. Tenkrát po revoluci, asi v roce 1992. paní Burešová pracovala v Modetě v Horní Cerekvi a Karel Koch (Hříběcký budík) zde dělal šoféra Avie. Povídá jednou paní - vždyť Franta fotil do novin, ať jednou s foťákem přijde. No jo, tenkrát jsem měl ještě Canon na svitkový film a už byl na nástupu digitál. Koupil jsem na půjčku digitální foťák a zde začala moje pouť tehdejším folkem. Byla to krásná léta až do té doby, kdy umřel Karel Koch a Milda Vokáč přestal organizovat. Pak jsem se ve sféře folku toulal bez konkrétního cíle.
Archivovat fotky na DVD jsem začal v roce 1996. Co bylo do té doby, je v mlze. Tady jsem si spíše zvykal na digitál, učil se fotky upravovat na počítači.
V dnešní době se konverzuje jednou maximálně dvěma větami. Moje pouť folkem je spíš na knihu. Vím to z mých pokusů s někým navázat kontakt z dřívější doby. Buď se dá palec nahoru, nebo se napíše pěkný den.

Telč - na Prázdninách se objevoval často	Folková růže 2015 - i tam se objevoval pravidelně
Z cest - Havlíčkův Brod	Oblibené táborské kandelábry
Žena a auto	Franta Bureš - autoportrét