FOLKtime - Vaše brána do světa folku

9. března 2019, Jihočeské kolo Porty
sál Českého rozhlasu České Budějovice

Hned další den po pražských předkolech proběhlo v Českých Budějovicích Jihočeské kolo Porty. Ze šestnácti přihlášených bylo devět jednotlivců - písničkářů (Vlasta Holý, Kateřina Hajná, Eliška Kotlínová, Josef Žemlička, Karob, Mirek Baldrych, Martin Kajaba, Zdeněk Zajíček-Bohemiano, Eduard Šiman), dvě dua (Kekit a Máca, Raf & Taksík) a pět skupin (Denní menu, ProVokace, McBerds, X-tet, Banjaluka).
Všechny soutěžící pozorně poslouchala porota ve složení: Jiří Mach, Pavlína Jíšová, Tomáš Berka, Jarda Hnízdil a Vojta Vít.
Všechny soutěžící představil a celým odpolednem prováděl Zdenek Schwager.

Hned první soutěžní formace - Denní menu – vypadala, že by mohla přinést něco nového, neotřelého a třeba i trochu nadhledu. Nebo taky ne. Ve folkhoprocknoisové kapele hráli Hamburger, Volský Voko, Smažák s tatarkou, Kašišvanda a Tvrdej rohlík. Také napsali, že občas okoření své menu trochu víc. To tedy splnili na více jak 100 procent. Zpívající Tvrdej rohlík sice moc neartikuloval, ale bohužel to, co mu bylo rozumět, by se hodilo do sbírky kolegy Miloše Kellera z pražských předkol (ve své reportáži cituje, viz Čtěte po dvaadvacáté hodině… o Pražském předkole Porty), a byl by to top exponát (já nebudu raději citovat). Tvrdej rohlík mezi písněmi také bohužel mluvil a občas mu, také bohužel, bylo něco málo rozumět. Netuším, jaké všechny látky mu kolovaly v krvi, (a že jich asi bylo), ale za ten fašistický a rasistický proslov bych ho nejradši vyhodila ze sálu.

Samozřejmě, že bylo i dobře v Českých Budějovicích. Moc mě potěšila účast mladých, kteří se mezi dospěláky vůbec neztratili ani jako autoři, ani jako interpreti – Eliška Kotlínová a Martin Kajaba. Obě dua - Kekit a Máca a Raf & Taksík - do nás nahrnula spoustu muzikantské energie. McBerds, to jsou vynikající muzikanti.
Banjaluku asi není jednoduché nazvučit. Po čtvrthodinovém zvučení jednak maličko spadnul řemen, a i tak pak nebyla slyšet kytara a basa, zato bicí to všechno přebily. Pamatuju si vystoupení Banjaluky v Třeboni na Houpacím koni a těšila jsem se na ně. Škoda, tady to tak dobře nevyznělo.
Dobře nevyzněl ani X-tet. Naprosto dominantní soprány, a altový a basový hlas jako by ani nebyl. Taky aranže písniček byly bez jakéhokoliv nosného nápadu. Vokální kapela by si s hlasy měla hrát. Škoda. (Štěpáne, vždyť máš v Antikvartetu učitele z nejpovolanějších!!!)

Než se porota poradila, vystoupila skupina Jak je neznáte. Ale znáte. Zpěvačky Helena Maršálková a Marcela Voborská, kytarista a zpěvák Ondra Paska a na perkuse Tomáš Suchomel. Písničky z CD Pacifiku, které ale nebývaly živě hrané, autorské písničky Marcely Voborské, nebo další písně spřátelených autorů. Odpoledne, které nezačalo zrovna moc hezky, nabídlo k večeru hudební pohlazení pro uši i pro duši. A tak to vlastně všechno dobře dopadlo.

A koho porota nominovala do Řevnic?
Do semifinále postoupila Eliška Kotlínová a ve finále si zahraje Mirek Baldrych.

16. března 2019, Podbrdské kolo Porty
Klub Labe, Hořovice

Z původně dvanácti přihlášených jsme díky nemoci či logistickému problému slyšeli deset soutěžících. Písničkáři tentokrát nebyli v přesile (Stanislav Domjen, Vojta Macek, Petr Brousil, Blondýna), skupin bylo šest (Náhodná sešlost, Heuréka, Faux Pase Fonet, HoP a ŠaVani, Terrakota, Kolektivní halucinace).
V porotě zasedli Iva Rychlá, Jana Rychterová, Pavel Čepela, Pavel Rada a Petr Tichý.
Celým dnem prováděla Míša Bernatová, zvučil Pája Jindrák.

Podbrdské kolo bylo silně obsazené a jak už to na Brdech bývá, hojně zastoupená byla trampská muzika, i bluegrass zazněl. Poklidný rozjezd s písničkami, které sice ničím a nijak nevybočují, ale jsou celkem dobře a s radostí zahrané, narušila až kladenská kapela Kolektivní halucinace. Díky zkušenosti z minulého týdne jsem se maličko obávala a raději ani nedoufala v něco … ale opak byl pravdou. Trio muzikantů (akustická a el.kytara, bicí, perkuse a malé klávesy) udělalo plno zajímavé muziky, kterou nelze přesně zaškatulkovat. Texty mající hlavu a patu a s úžasnou výpovědí (píseň Jan69). A tak asi jediné, co u někoho vyvolávalo rozporuplné pocity, byl zpěvák, resp. způsob jeho zpěvu, ve „folkových vodách“ ne příliš obvyklý.
A pak už to jelo jako když hrom bije. Petr Brousil přinesl vtip do písniček. Vzpomínala jsem na Bejlí, ta kapela mu kdysi moc slušela. Blondýna, která už vlastně není tou „blondýnou, která umí jen dva akordy a tak má aspoň pěkný šatičky a botičky“. Její Okudžava chytnul za srdce. Plzeňští HoP a ŠaVani, jejich trampské písničky, živé, s pěknou náladou, dobře zazpívané a s houslemi, které to všechno hrnou pěkně dopředu. Faux Pase Fonet s novým sólovým kytaristou a s novými písničkami. Že z nich jde energie jako ze tří Temelínů, to je známá věc. Ale oni umí i jemnou poetickou písničku, a jak!!! Soutěžní část uzavírala Terrakota, taky s novou písní, při které Olda Dolejš odložil kytaru i foukačky a užíval si zpěv.

A jestli si myslíte, že host Podbrdského kola přinesl nějaké zklidnění, tak to ani náhodou. To už vzadu v hledišti tancovaly a řádily všechny přítomné děti. Když totiž hraje Isara, tak to jinak ani nejde. V Isaře tentokrát chyběla zpěvačka Kristýna Šelemberková, která nemohla přijet. Zastoupila ji, se vší parádou a skvěle, Veronika Šelemberková. Myslím si, že otec Veroniky, flétnista a zpěvák Isary Filip Šelemberk, může být na svou dceru opravdu pyšen a hrd.

Jak to v Hořovicích všechno dopadlo, jste se dověděli v neděli od Džexny, viz Výsledky Podbrdského kola Porty 2019.  Dodám ještě, že člen poroty Pavel Čepela, který v Berouně pořádá cyklus koncertů Modrej Beroun, oslovil Blondýnu a skupiny Heuréka, Náhodná sešlost, HoP a ŠaVani, Terrakota a Faux Pase Fonet s nabídkou hraní v Berouně.