18.04.2018 Narozeninový večer Petra Novotného (Lucy) |
Reportáže | ||||||||||
Kapela Žalman & Spol. mívá koncerty v Malostranské Besedě celkem pravidelně. Ten, který se konal 27. března 2018, však měl netradiční důvod i průběh. Basák a zároveň nejdéle spolupracující člen kapely Petr Novotný totiž právě v ten den slavil své šedesátiny. Večer byl tedy věnován jemu, měl možnost si do první poloviny programu pozvat hosty dle svého gusta.
Účinkující byli až do posledních chvil utajováni, takže většina diváků netušila, na co přišla. Já osobně jsem trochu doufala, že v rámci "své" části Petr zaloví doma v šuplících a zahraje něco z písní, které již delší dobu neprezentoval, ale z tohoto omylu mě vyvedl hned úvodními slovy. Zato ale pozval čtyři muže, kteří pro něj nějakým způsobem dost znamenají. Výběr mně osobně připadl velice sympatický a udělal mi radost, což se, bohužel, nedá říct o publiku en bloc. Vezměme to popořádku.
Co naštěstí nechybělo, byl zas po dlouhé době Petrův fejeton. Tuto složku koncertů jsem již silně postrádala, před pár lety bylo čtení "střípků ze života kapely" oblíbenou vsuvkou nejen přítomných v Besedě, ale i návštěvníků webu. Lehce oprášená stará tvrzení se současnými komentáři změn situace rozchechtala sál hned v úvodu.
Prvním odvážlivcem, který neváhal dojet vlakem do matičky Prahy až ze vzdáleného Vsetína, byl osamělý (tedy jen pro tento večer) šedý vlk Honza Žamboch. Dvojnásobný Anděl si zahrál své písně nejem sám, ale závěrečný "Pól nedostupnosti" také s Petrovým basovým doprovodem. Poté oslavence obdařil kuchyňskou zástěrou, ač se dotyčný bránil, že je Péťa nevařič.
Následující host Jaroslav Moravec (Duo Ťuk) v zápětí požadoval sundání zmíněného modrého kusu oděvu alespoň na poslední písničku, protože prý neladí s jeho muzikou a záměry. Ke společnému muzicírování a filozofování nad tím, jak se čas krátí, vybavil oslavence dalším pro něj netypickým kusem oděvu - kloboukem. Ještě předtím si ovšem střihl i duet se Šárkou Fuchsovou. Opravdu škoda, že jej běžně již vystupovat neuvidíte.
Jelikož koncertní čas Besedy není nafukovací, každý z hostů měl dle plánu k dispozici prostor na 3 písně, což je pro prezentaci posluchačum trochu málo. Zas na druhou stranu podnítí diváka k zapátrání, kohože to vlasně vnímá, nebo alespoň má před sebou. Jen je otázkou, zda v atmosféře očekávaných oslav a klasického žalmanovského koncertu publikum má chuť upřít pozornost na něco ne zcela známého nebo určeného pro psoustředěnější poslech.
Následující, též Anděly obdařený, host si navíc k ne zcela posluchačsky lehkým textům dovolil v průvodním slově vyjádřit nahlas názor, samozřejmě ve vší slušnosti. Někteří jedinci to, bohužel, nesli trochu nelibě a dle informací ze zadnějších pozic, kam jsem nedohlédla, dokonce pár z nich opustilo sál. I když se Jiří Smrž vyjádřil, že nesouhlas očekával, přišlo mi to líto. Já jsem si písničky i mluvené slovo užila, protože duet s Míšou Hálkovou i závěrečná Eržika za vydatné dopomoci nejen Petra a Míši, ale i Honzy Žambocha, který ještě nestihl prchnout na zpáteční vlak, to jsou kombinace běžně nevídané, ba raritní.
Poslední z hostů snad padl do noty všem, ovšem zas překvapil tvrzením, že zpívat nebude. Víťa Troníček (Marien) si totiž po vzoru svého guru nachystal velmi výživný a vtipný fejeton o různých životních situacích, které spolu s oslavencem zažili. Všichni ocenili zejména poučnou informaci o výběru aut (tj. zásadně si nekupujte stejný vůz jako Petr, bývá to obvykle průšvihový model), poučné poznatky z rekonstrukce chalupy (neházet se střechy pneumatiku, hrozí zranění ovce, popřípadě je potřeba trefit tu, co bečí špatně, protože je to kráva) či historky ze studia (věděcké definice chybných tónů a postupů opravdu nejsem s to reprodukovat). Mě nejvíce rozesmála definice "pohled raněného srnečka" (na který prý letí fanynky). Nakonec se Víťa k jedné písničce přemluvit nechal, nebyla to však žádná typická marienština, ale zhudebněné přání k narozeninám.
Po přestávce se již konečně dočkali i Žalmana chtiví diváci, druhá část obsahovala téměř tradiční koncert. Tedy kromě doby, kdy po pár úvodních písničkách vypukl na jevišti frmol, blahopřání, dárkůdání a celkově zkrátka oslava jubilea (nebo jubilejna, jak někteří s oblibou říkají). Šampaňské z jeviště odkolovalo do sálu, kromě různých krabiček s odhaleným i tajným obsahem byl závodním výborem kapely předán za vzorné chování dárkový poukaz na Prázdniny v Římě. Nejednalo se o vstupenku do kina pro pamětníky, ale o zájezd pro dva do Věčného města, který mu objednali spoluhráči a několik dalších kamarádů. Překvapený Petr se zmohl pouze na zděšený protest, že italsky zvládá jen È pericoloso sporgersi.
Zkrátka, bylo to velké, nezapomenutelné, neopakovatelné a prostě fajn. Zbývá jen popřát, ať se skvělému muzikantovi daří ještě dalších mnoho let.
Sdílet na... Kam dál? » Okénko Jardy Hnízdila a jiné zajímavosti - 24. (Pavel Černý)» My3.avi v Besedě (Belmondo)» Konec léta na Střeláku (Školník)» Marek Dusil Blend vydali před vánoci debutové album Cosi (Marek Dusil)» Dvě a dvě (Miloš Keller)
Powered by !JoomlaComment 3.26
3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved." |
Copyright © 2024 FOLKtime - Vaše brána do světa folku. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.
Křest nového alba Jana Buriana V...
To si zase MK smlsne
Zemřel Karel Vidimský - Cimbura...
...včera se k Cimburovi vydala i Kytka, jeho žena....
Folkaliště: mé úplně první dojmy...
Byl jsem tam, slyšel jsem perfektní zvuk i muziku,...
Folkaliště: mé úplně první dojmy...
Jen prosím o trochu shovívavosti k Tesákovi (René ...
Folkaliště: mé úplně první dojmy...
Jinak , děkujeme za krásný článek a podnětné postř...
Folkaliště: mé úplně první dojmy...
Jen malý dovětek k malé scéně. Zde vystupují nejen...