FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Po prázdninové pauze, hned 1. září, se kvůli posunutému harmonogramu nezačal další ročník Notování, ale „pouze“ druhé semifinále, pod skrytým heslem „dnes vaří Rada Notování“. Ale i tak šlo v sále Music City o zajímavou sestavu účinkujících.

Na úvod vystoupil René Josef s repertoárem vztahových písní. Jedna jak druhá a vysvětlování, o čem jsou, bylo delší, než písně samotné. Čtyři se snesly, ale neumím si představit hodinu, aniž bych neusnul. Mimořádně abstraktní byl Vrabec.

Šunďák
foto: Renata Králová

Vilda Roubíček zaujal především skladbou Jitřenka se zajímavým výrazovým napětím a také harmonikou. Vysoká hra byla zajímavě pojatá komunální satira a doufám, že Motorka byla jen ozvěnou minulých výrazových Vildových časů. A nakonec jsem musel konstatovat, že Vzpomínka i trochu překonala Jitřenku. Vilda vybíral ze 75% dobře.

Skupina NekrmiT – údajně jsem je minule pochválil, tak teď tedy podruhé. Indián má super text se slovními hříčkami a nezvyklými rýmy. Skladba Jdu mlčky také. Celkově opět příjemná atmosféra muziky, jednoduché a přitom zajímavé aranže, ve skladbě V přístavišti v Podolí vynikla i harmonika.

Věrka Hájková z Chorošů
foto: Renata Králová

Šunďák je v podstatě písničkářská jistota se vším všudy, tentokrát potěšil skladbami Uklízeč a Plast song a ví, že Děda je i songem hodně hraným v Countryradiu.

Nu, a nakonec Choroši, kteří vzešli z diváckého hlasování (!) a, mimochodem, zaslouženě opět zvítězili. Jejich čtyři písně obsadily první tři místa (a to jsem tentokrát hlasoval jen pro dvě z nich!). Svěží, vtipná, moderní a šlapající trampská muzika, přehledně vystavěná se zpěvnými refrény. Doporučuji je čim dál tim víc.

Hostem byla skupina Rejbele, která zahrála sympatickou a stravitelnou směs balkánských a orientálních písní, snad i s názvuky jidiš a klezmeru.
Příjemný večer to byl.