FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Nad Xindlem X famfrní prakticky celá folková scéna. Někdo nadšením, někdo pohoršením. Jisté je, že takový ohlas mezi posluchači, kolegy i pořadateli už dlouho nikdo na folkové scéně nevzbudil. A tak není mnoho těch, kteří by v jednom roce posbírali všechny možné Porty, krtky a další žánrová ocenění. A tipuji si, že tomu ještě konec nebude. Přiznávám, já famfrním též, ale spíš proto, že konečně rozčeřil hladinu poklidného folkového rybníčka pořádný kámen hozený z jiných žánrů.   Famfrnění z nadšení či pohoršení začalo u soudnějších jedinců přecházet v úžas, jak se žije "tam mimo rybníček", co se tam řeší, jaxe tam mluví a podobně. A jak je většina folku zoufale out nudnými popisy svých hluboce niterných pocitů a vyumělkovanými textovými obraty a jen mudruje, umírá-li, nebo je už mrtva. A přitom Xindl hluboce niterné pocity popisuje také a neotřelá slovní spojení vrší taky - jenže (a to je rozdíl) přirozeně a s lehkostí.

O Ondřeji Ládkovi jsem věděl, že působí na scénách blízkých rapu a hip-hopu a že tam působí víceméně průměrně. Na folkové scéně ovšem okamžitě zazářil - to je ale dáno spíš stavem té scény, než Xindlem samotným - to aby bylo hned na začátku článku jasno, že nepřeceňuji jeho přínos, jen prostě výborně zaplnil vakuum, které mezi folkovými sólisty existuje.

Tak čím se Xindl X odlišuje - prakticky vším. Počínaje zpěvem, který důsledně využívá rapperských a hip-hopových metod projevu (jakkoliv je to tak na 30% výkonu, který je běžný na příslušných scénách), obrací přízvuky, chrlí slabiky, rozděluje zdánlivě nepřirozeně slova. Ani tak moc nezpívá, jako spíš křičí, lamentuje, hecuje, naléhá a vyzývá. Tolikrát diskutované obracení přízvuků je zde funkční a na místě, protože je vědomé. Xindl X se odlišuje i texty. Nakonec v nich není tolik vypípávaných slov, jaxemsi původně myslel, o to více mnohoznačných, mnohovrstevných a jinotajných výkladů jsem v jeho textech nalézal - vždy ale vedoucí nakonec k témuž? Texty jsou jazykově "in", používají soudobé moderní hovorové obraty, je ale také znát, že Ládek umí se slovy pracovat - nejsou tam nechtěné a neúmyslné chyby či gramatické nedostatky, vznikající z nedostatku nápadu. Všechno přesně sedí. K tomu si dokáže s jazykem hrát: používá originální přirovnání (svět sis stáhnul z netu), nezvyklé slovní obraty (cool v plotě), nečekaná významová spojení (musíme se promrdat k lásce) a neotřelé rýmy (pasivně/masy vně). Posluchače nešetří a všechno pojmenovává přímo a natvrdo.

Překvapením na desce byla i muzika. Xindla jsem zatím viděl naživo jen jako sólistu a demo CD jsem měl také jen v jeho podání. Muzika s výraznou dechovou sekcí ve správné míře doplňuje poselství textů, tu jej podtrhuje, tu odlehčuje. Takhle hrávala Laura a její tygři v nejlepších začátcích. Zejména dechová sekce předvede i dost samostatné tvořivosti a tak zakryje slabší písničky, které nutně na desce také musí být (Nech to koňovi, Můj cíl) - i ty jsou však v rámci žánru hodně nad průměrem. Písničky příjemně osvěžuje v některých případech i zpěv Jany Infeldové.

CD je vybaveno stylovým originálně ilustrovaným bookletem, dokumentujícím příslušnost k více žánrům. Xindl X vzbudil pozornost - i kdyby nevydržel dlouho ve folkových vodách, alespoň je provětral. Ti, u kterých vzbudil pozornost spíše negativní si musí sami přebrat, jestli je lepší pozornost nevzbuzovat. Ani u publika, ovšem.

Na http://desky.ifolk.cz/index.php jsem mu dal **********