FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Docela jsem byl zvědav na druhou desku Žambochů. Dodnes totiž nejsem přesvědčen, že by si ta první Anděla zasloužila. Hned na úvod povídání ale musím přiznat, že mě Žamboši zaskočili a překvapili tím nejpříjemnějším způsobem, a že budu-li vybírat kandidáty na Anděle, budou jedním z nich.

Žamboši využili první desku jako startovací plochu k desce druhé, na jejích základech (které ani ve stavebním reálu nedostávají ceny za stavební či architektonické počiny) první desky vztyčili hudební chrám, který lahodí uchu zvenčí (na první poslech) i zevnitř (při pronikání do detailů písní v posleších dalších). Deska přináší standardních 12 písní, které znějí každá jinak, a přesto se jimi táhne jednotící nit, položená

alt

Nejlépe to bude poznat z charakteristiky jednotlivých písní – skoro každou lze přirovnat k nějakému vzoru, u žádné nelze současně říct, že je to kopie. Vzory budou tak rozdílné, že při čtení to bude vypadat spíše jako nesourodá směs, po poslechu zjistíte, že je to kompaktní mnohobarevný celek: Dřevorubecká je upřímným regionálním vyznáním na pomezí freejazzu a stylu AG Fleku nebo Folkteamu. Jutkinovi decentně pulsuje jako kdyby byla od Dire Straits. Spampapam je příjemný jemný rap, Joe z Ikarie staví na intenzívním příběhu, ve skladbě V koncích se objevuje jazzový expresívní zvuk, Rytířská naopak působí folklorizujícím dojmem a předposlední Svobodě je správně valašsky naléhavá. Podle mě asi nejsilnějším kouskem alba je ale Odkolébavka.

Ale síla desky není v jednotlivých písních, pokusil jsem se je charakterizovat jen jako ukázku různorodosti v jednotě desky. Kompaktnost alba vyplyne až po uceleném nepřerušovaném poslechu CD. Trošku je to slabina pro rozhlasové vysílání, protože každá osamocená písnička trošku ztratí na síle právě tou ztrátou vazby na ostatní. Žamboši totiž rozehrávají škálu svých výrazových prostředků a sdělení na ploše celé desky, nevystřílejí si munici do jedné písničky a nemusejí se opakovat. Přitom mají nápadů dostatek a mohli by je rozehrát naplno a vytvořit silově efektní desku. Žamboši ale zvolili opačný přístup – výbuch nápadů a emocí jakoby tlumí, udržují pod pokličkou a jakoby zdrženlivě je dávkují posluchači. Z písní posluchači neutkví v paměti žádná jako konkrétní popěvek,melodie nejsou tak výrazně stavěny (jako z minulé tvorby například ta o znakoplavkách), ale bude si pamatovat atmosféru skladeb, jejich účinek a bude chtít si to prožít (ne jen poslechnout) znovu. Aranže vkusně a střídmě doplňují melodie, nechávají dostatečný prostor pro jejich vyniknutí a jsou plně v jejich službách. Podobně u zpěvu je ve většině případů znát, že jde o sdělení a zpěv/hlas je pouze prostředkem, jak toto sdělení k posluchači dostat. Žádné hlasové exhibice, nic, a přesto vůbec nic takového nepostrádám. Žádná velká slova v textech, o to spíše upřímnější (Dřevorubeckou by se leckomu povedlo lehce dostat do sentimentálního kýče, ne však Žambochům) A to sdělení nemusí být vždy jen vážné, velmi často se blýskne typický jemný „žamboší“ nadhled a humor, jakoby od dob „znakoplavek a vodoměrek“ prosetý a vyzrálý, trochu zjemnělý.

Žamboši natočili album, které využilo všech možných výrazových prostředků českého folku, a ten se za toto dílo stydět rozhodně nemusí – naopak, budiž majákem na cestě našeho žánru pro všechny, kteří chtějí následovat a odpoutat se od mělčin plytkých flétničkových depresí. Desce Přituhuje jsem dal plný počet bodů.

Žamboši: Přituhuje

Vydavatel: Indies Scope

Vydáno: 2009

Hodnocení desky: 9,33/10

Seznam písní: Dřevorubecká • Jutkin • S-p-a-m-p-a-p-á-m • Duše v ní • Joe z Ikarie • V koncích • Chemická • Odkolébavka • Rytířská • O ohních, trávě a milencích • Svobodě • V podchodu

Co o albu napsala Jana Tippmanová: "Za píseň Svobodě a dalších jedenáct písní z dvanácti dávám deset!" (10 bodů)

Více komentářů v hodnocení desek

Hodnotit můžete i vy, stačí se pouze zaregistrovat

 

| Více...

Komentáře pro tento článek

Přidat Nový Hledat RSS

Přidat komentář

Jméno: Email:  nezasílat reakcezasílat reakce Název: Naše hlavní město  antispamová kontrola UBBKód:         -barva-světlemodráčernámodrárůžovášedázelenásvětlezelenáhnědátmavěmodráolivováfialováčervenástříbrnázelenomodrábílážlutá -velikost-drobnémaléstřednívelkéobrovské     Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Jura Nedavaška  - Díky   |188.246.98.xxx |24.11.2009 11:55:53 ... Odpovědět

Kuba Horák   |Registered |24.11.2009 12:33:27 Hm, tak já s autorem recenze v pář věcech nesouhlasím (ale nepíšu bohužel, protože se nám oběma deska líbí). Melodie jsou podle mě silné jak sviňa, několik je jich nakažlivých na první poslech (Chemická je toho nejzářivějším příkladem), texty propracované (na můj vkus někdy až moc). p.s. Líbí se mi termín valašsky naléhavá Odpovědět

Zeno V.   |217.77.165.xxx |24.11.2009 13:56:02 Když vyjde pozitivní recenze od Kellera, bývá obvykle s postiženou kapelou něco v nepořádku. Začínám se bát... A jedna organizační vsuvka: Valašskou naléhavost můžete ocenit v pátek na koncertě v Salmovské, kde Žamboši hostují u Martiny Trchové. Odpovědět

Kuba Horák   |Registered |24.11.2009 14:25:08 V tom případě, je se Zhasni všechno v naprostém pořádku Ne, Žamboši si chválu zaslouží. Ta témata, co Honza zpracoval...to se jen tak nevidí. Odpovědět

ewenica  - pozvání   |62.168.13.xxx |24.11.2009 14:46:42 Ráda bych na tomto místě pana Miloše pozvala k sobě domů na mou sbírku zobcových a jiných flétniček :o) Slovo "plytký" zde ve mně budí přímo orgastické asociace :) Odpovědět

jan-matěj rak   |90.177.50.xxx |24.11.2009 18:54:59 Zeno, já už bych si to rád poslech, abych tu moh diskutovat! Odpovědět

Tomáš Pohl   |88.103.127.xxx |25.11.2009 16:28:29 "Retardovaně" jsem novou desku téměř celou dříve slyšel na živo než slyšel v přehravači. Obdivuji Honzu Žambocha v úsilí nesedět na vysezené židli, ale jít dál. Podobně jako například Jarda Svoboda kormidloval uje redukovaný Traband z vod skákání ( nic proti tomu) trošku někam jinam. V obou případech je to změnu dobrá. Vždy jsem obdivoval umění Honzy Žambocha mazlit se s češtinou a na nové desce expresivně přesnáší své silné melodie, zejména ty které laskavě nehladí, ale drásají až běhá po zádech mráz. Vše dokresleno filigránskou prací Jury Nedavašky a občas upozaděným pěveckým projevem Stáni Žambochové s tím, že její akordeon mi znovu a znovu potvrzuje, jak úžasný je to nástroj. Vedle desky Zhasni je nová deska Žambochů důkazem, že s prominutím tzv. folk má křídla a přelétává jakési pomyslné hranice, které vlastně neexistují. Jednotlivá přirovnávání MK ke stylům mi přepomnělo včerejší krásný večer v Památníku nár. písemnictví k 85 výročí mého milovaného Jakuba Schikanedera. Britský kritika supr češtinou přirovnával některé plátna tu k britským , tu holandským umělcům. Jenže nakonec se všichni shodli na tom, že vlastně není jasné, kdo se kým inspiroval. Totéž se podle mě týká i tvorby Honzy Žambocha. Je válcujícím solitérem na hudební obloze a já mu za onu desku a nejen za ni děkuji. Odpovědět

Jura Nedavaška  - Díky   |188.246.98.xxx |25.11.2009 12:43:35 ... Odpovědět

Peggy   |81.91.216.xxx |25.03.2010 16:42:51 Naprosto souhlasím s Kubou, deska má spoustu silných melodíí a promyšlených textů, písně jsou pestré, zaujmou i po jednom poslechu. Emoce jsou cítit z každé písně a pokud panu Kellerovi v paměti nic neutkvělo, nemusí být chyba na straně desky.. Odpovědět

Powered by !JoomlaComment 3.26

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."