Kamelot - Větrné město

Roztočte sloty na krásnou českou lidovou hudbu s partnerem projektu Bizzocasino. Získejte své první bonusy bez vkladu. Чтобы азартная игра была по-настоящему увлекательной, важно выбрать качественную платформу. Вавада предлагает пользователям обширный выбор слотов, регулярные бонусы и простоту доступа для удобного и безопасного отдыха. Когда стоит вопрос выбора, Вавада – это платформа, где каждый игрок найдет все, что нужно для комфортного и прибыльного времяпрепровождения.

01.10.1999 Kamelot - Větrné město (Šaolín)

Recenze

alt

Je to tempo. Vydávat každý rok jednu desku asi není žádná sranda. V uších mi začátkem léta ještě doznívala Země antilop, když nás Roman Horký poprvé prostřednictvím médií a svých koncertů pozval do země zaslíbené - na Pálavu. Ta také otvírá tohle nové album a zároveň asi bude nejhranější skladbou na rozhlasových stanicích.

Ale abych to vzal popořádku, slušelo by se asi v úvodu říct, že dle mého je Větrné město zase o něco popovější, středněproudější a - pánové prominou - snobštější. Prostě, na celé desce trampské skupiny Kamelot jsem nenašel jediný trampský song. A to je škoda. Ovšem pro případné oponenty bych mohl přimhouřit oko u písně Věrozvěst.

No a co, namítne jiný oponent, hledají nový zvuk, no. I s tím bych souhlasil. Myslím, že Kamelot má v posledních letech záměrně dvojí tvář. Na koncertech si ortodoxní publikum žádá starý dobrý syrový zvuk bez bicích, kláves a jiných větších efektů a Horký jim ho dává. Na druhou stranu doplnění soundu na desce právě o bicí a klávesy dává celkem slušnou šanci na komerční úspěch. A koneckonců, vždyť to taky není špatná muzika. Navíc bych řekl, že Jiří Stivín mladší, který nahrál na celé desce bicí, přistoupil k tomuto úkolu s citem a pokorou. Takže se vlastně nic moc neděje.

alt

Pominu-li tedy všechny předešlé peripetie, musím říct, že se Větrné město skutečně dá celkem poslouchat. Z věcí, které mě zde překvapily, bych vzpomněl například zařazení starého hitu Zavolala (při jehož produkci byl kdysi Bůček při koncertě fyzicky insultován), velmi křesťanovsky pojatý Ples na zámku Liebenhof (navíc v, pro Kamelot nezvyklém, tříčtvrtečním taktu) a opět celkem nekamelotovský rytmus i harmonie v písni Námořník. Ta je zároveň asi poslední sólovou písní Jardy Zoufalého v kameloťácké éře.

Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale hned při prvním poslechu jsem si povšimnul nezvyklého frázování většiny textů. Třeba zas půjdem starou stopou/tak daleko, kde hadi nesyčí/a západ bude požár/co uhasí jen dobří hasiči. Chvíli jsem seděl a přemýšlel, odkud bych mohl podobné frázování znát a nakonec jsem došel k názoru, že je to typický Roman Horký.

Takže co závěrem? Snad jen malá poznámka o vývoji. Vyvíjíme se my, folkoví posluchači, vyvíjí se internet, auta i věda stejně tak, jako se vyvíjí celý svět. A vyvíjí se i desky Kamelotu, aniž bychom teď měli polemizovat, je-li to správným směrem či nikoliv. Pamatujte na to, až si do přehrávače založíte Větrné město.

Sdílet na...

| Více...