FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Dorota Barová a Andrea Konstankiewicz neboli TARA FUKI vydaly u Indies Scope Records své čtvrté album nazvané SENS, což v češtině znamená smysl. Vedle dvou skladeb se zpěvem beze slov tu je šest písní s polskými texty Doroty, v písni Pragnienia (Touhy) byly využity verše básníka Baczyňského, jehož další text slyšíme v Andreině úpravě v závěrečné Spiew do snu. Na skládání hudby se podílejí obě, stejně tak na zpěvu a hře na violoncella. Andrea navíc hraje na zvláštní perkusní nástroj zvaný hang a Dorka na melodicu, neboli klávesovou flétnu.
Rytmická a dynamická škála skladeb je velmi široká. Nejrazantněji působí píseň titulní nabízející text o snech, noci a tanci, a Kolorowe szkielka zpívající o barevných sklíčkách, barevných myšlenkách a barevných chvílích, kdy slova vyletují jako motýli. Protikladem k nim je bezeslovná píseň Tobě navozující atmosféru poklidnou, až meditativní. Druhá neotextovaná – Moment – je ukázkou náročné vokální improvizace místy s až orientálním nádechem. Ukázkou toho, jak působivá může být píseň postavená na jediném verši je Moje serduszko, zatímco Wiosenna piosenka za velmi střídmého doprovodu barvitě vypráví o přicházejícím jaru, pukání ledu a probouzení stromů. O tom, jak nepříjemné nám může být zrcadlo – a to nejen to skleněné – odrážející to, co o sobě raději nechceme vědět, zpívá píseň Zwierciadlo. Ukázkou textařského umění, výborného zhudebnění a citlivé aranže jsou Slowa, kde se v doprovodu ozve i zmíněná klávesová flétna. I pouhý doslovný překlad bez přebásnění svědčí o Dorčině básnickém cítění a stojí za přečtení: "Počkej, zamysli se/ uvidíš, jak ta slova/ zhasínají v prostoru/ protože vůbec nic, nic se nemění/ Ta slova mě nechtějí poslouchat/ kloužou z mých rtů a padají na zem/ Vystrašená se schovávají do kouta/ a vracejí se neznámo odkud." A konečně píseň o zpívání do spánku vycházející z Baczyňského milostné poezie je opravdu krásným závěrem alba, protože svým vyzněním daleko překračuje rámec tvorby z ranku populární hudby.
Dorotu Barovou můžeme slyšet hrát a zpívat s různými seskupeními v Jazz Docku i dalších klubech, ovšem s Andreou žijící ve Francii se na českých pódiích potkáváme méně často. To byl jistě hlavní důvod toho, že na koncert Tara Fuki přišlo v pondělí 15.11. do Divadla Archa tak velké množství diváků. Ti byli svědky skvělého vystoupení, když hlavní dvojici občas doplňovali někteří hudebníci Vertigo Quintetu a kmotra křtěného alba Lenka Dusilová.