FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Ivan Hlas je už léta zárukou jednak kvality, jednak i snadno rozpoznatelného soundu. Kvalita je dána hanspaulskými kořeny, délkou působení, věrností jednomu žánru, střídmostí v kvantitě produkce a prožitými tématy, transformovanými do nadosobních pocitů. Soundem pak mám na mysli jak hlas Hlase, tak techniku jeho zpěvu, stavbu veršů i samotnou muziku. Ta trochu překvapí větším podílem smyčců - byť je reprezentuje jen violoncello Olina Nejezchleba a možná i harmoniky, byť jen ve dvou písních (hostující J. Rašovský), než bývalo zvykem. A pak už tu jsou jen kytary na které hrají I. Hlas a Norbi Kovács.

A právě muzika je tím, co se na albu Láska jako oliva odlišuje asi nejvíc a přitom přirozeně působí jako pokračování předešlých Hlasových desek. Na nich byl zvuk přeci jen plnější, rockovější a nástrojové obsazení bohatší. Na této desce je hudební doprovod velmi komorní a zpěvákův hlas tak "sedí" ještě více vepředu, než dříve. Sám Hlas se pak jakoby utlumil a přiblížil ke svým posluchačům a místy své texty až šeptá, či pronáší ještě naléhavěji, než předtím. Neztrácejí ale nic ze své obvyklé kombinace hanspaulské (čtvrť v Praze) reality s pocity a dojmy z tamních mezilidských vztahů, obvykle alespoň o jeden stupínek zobecněnými k nějakému nadčasovému poznání, které platí napříč generacemi. (I dneska teenageři na Hanspaulce - a nejen tam - prožívají to, co Ivan hlas před 30 a více lety, jen se to tak povrchnímu pozorovateli nejeví a hrají si k tomu možná jinou muziku, ale nakonec se stejným obsahem). Nejvíce je to patrné na písních Desátej den, Jak živou vodou a Jupijajé. Tohle jsou písničky, ke kterým se budete vracet při poslechu doma. Radia se budou vracet asi k úvodnímu Slunečnému dni a na koncertech bude bodovat  titulní skladba nebo píseň Poezie.

Je třeba však rozhodně upozornit, že kdo čeká hity typu Aranka, Slunečnice nebo Karlín, bude hodně zklamán. Ten, kdo si ale pamatuje písně z první desky, například Láska je krám, nebo Paní Baloghová, či Neznámá země, bude potěšen. A to, myslím, je dobrý návrat ke kořenům.

Na http://desky.ifolk.cz/ jsem dal ********