|
Povídačky
|
 Na FCT festivaly chodím už 47 let. Byly časy, kdy jsem na nich – pracovně, bez ulejvání – strávil téměř celé léto. A přesto je stále ještě řada festivalů, které jsem nikdy nenavštívil. Pracuji na tom, abych jejich počet alespoň zmenšil: letos jsem (i proto) navštívil ten, který na dálku sleduji již dlouho; letos byl již jeho 31. ročník. |
|
Povídačky
|
  Mohli byste samozřejmě říct: „Staříku, už nic nevydržíš.“ Ale tady hovoří data. Ten víkend se lámaly rekordy každý den, v sobotu nevydržely ty páteční, v neděli ty sobotní. Nedělní absolutní teplotní rekord v této zemi se zastavil v Doksanech na 42,9 °C... |
|
Povídačky
|
 Omlouvám se, kvůli momentální osobní situaci o něco méně na muziku chodím a o dost méně o ní píšu (než to bývalo, a hlavně, než bych chtěl), ale naštěstí jsem nevynechal dvě akce, které byly tak zajímavé, že bych Vám o nich přece jen rád napsal. Spíš jen upozornění než plnohodnotnou reportáž. Abyste se třeba na ně vypravili, až se zase vyskytnou. Festival, o kterém jsem v životě neslyšel a který v jednom odpoledni a večeru představí Epydemyi, Marien a Roberta Křesťana s Druhou trávou... |
|
Povídačky
|
 Mrakoplaš kontra Alzheimer: předpokládám (omlouvám se, nelistuji teď archivem), že o akci, která právě teď zaznamenala svůj 14. ročník, jsem na stránkách FOLKtimu psal již mnohokrát. Nechci se opakovat, ale chci, aby bylo jasné, že kapelu za tento čin (kterému jsem možná v 1. ročníku úplně nerozuměl, ale přece jsem na Mrakoplaš do Strašnického divadla šel) obdivuji. Kapela – to je Mrakoplaš. A Alzheimer... |
|
Povídačky
|
 „První večer patřil kromě Jitrocele zejména nováčkům. Jména Tajné lodě, Trapas a Hluboké nedorozumění zdobí folkovou scénu několik měsíců, maximálně půl druhého roku, ale myslím, že stojí za to si je pro budoucno zapamatovat. Jedná se o skupiny víceméně folkové, od konzervativního pojetí Tajných lodí s nacinkanými kytarami a působivými vícehlasy, přes plíhalovskou hravost, vtipnost a sdělnost Hlubokého nedorozumění... |
|
Povídačky
|
 „Kdo na moje místo?“ ptal se kdysi slezský bard. Co se týče bardů zakladatelské folkové generace, úplně tlačenice na jejich místo není. V tuto chvíli se zdá, že obdobné popularity jsou schopna dosáhnout přesně dvě tělesa. Jedno z nich pořádalo zásadní koncert: Epydemye slavila v žižkovské Akropoli 20 let existence a zároveň křtila svou šestou desku nazvanou Dosebe ... |
|
Povídačky
|
 Začnu zřejmě netypicky drobnou výtkou. Letos jsme si nemohli na stránkách Porty přečíst, která kapela se do kterého oblastního předkola vůbec přihlásila. Tedy – systém „přijďte, bude tu nějakých 12 (15, 30…) kapel ... a jinak nebuďte moc zvědaví…“, což na popularitě předkol jistě nepřidá. Ale konec konců, předkola byla na webu Porty vždy v sekci „Pro soutěžící“, nikoli „Pro návštěvníky“. A naše šéfredaktorka na mé stesky asi správně odpověděla: „A co myslíš, přišlo by kvůli zveřejněným účinkujícím víc diváků?“ |
|
Povídačky
|
 Poprvé, když jsem se přijel podívat (1995), byl jeho podtitul ještě Muzikanti na hřišti. Od té doby jsem možná byl víckrát přítomen, než jsem chyběl. Přestože se jedná o festival menší, které se snažím spíše střídat. Snad proto, že mám asi 20 km odtud chalupu a že mám rád Slávka? Jistěže ano, ale také jsem si oblíbil poklidnou atmosféru festivalu v krásném koutu zvaném Cakle na břehu Tiché Orlice kříženou s kvalitní dramaturgií... |
|
11.07.2024
Hvězdami nabitý Mohelnický FolkFest
Napsal uživatel Tomáš Hrubý
|
 |
 |
 |
|
Povídačky
|
 Začaly nám prázdniny a program těchto kouzelných letních měsíců máte jistě pevně pod kontrolou. Ale možná bych Vám ještě mohl poradit, co dělat na úplném závěru prázdnin. Jasně, pokud čtete FOLKtime nějaký pátek, dobře víte, co budu poslední prázdninový víkend dělat já. A hlavně: pokud Vás zajímají folkové festivaly a vybíráte si ty nejlepší, tak už samozřejmě víte i to, kam pojedete vy... |
|
Povídačky
|
 Ještě pořád je v této zemi několik zásadních hudebních (a mluvím zde o folku a přilehlých žánrech, samozřejmě) festivalů, které se snažím žádný rok nevynechat. Mají vyšší střední velikost (protože velký festival momentálně v žánru neexistuje) a jsou z nějakého důvodu zásadní i zábavné. Může se stát, že občas zavítám z nějakého důvodu tak trochu neplánovaně na festival, který je malý a zcela nezásadní (a přesto může být příjemný a zábavný). |
|
Povídačky
|
  Na podzim loňského roku jsme si představili nové album pozoruhodné dvojice, kterou spolu s mandolínovým mágem Radimem Zenklem tvoří multiinstrumentalista a zpěvák Ondra Kozák. Ondra je též zásadním členem kapely, která dokončila letos v dubnu druhou desku nazvanou Keep Going. Kapela nese název New Aliquot a uvádí o sobě, že hraje bluegrass, new acoustic a folkovou hudbu. |
|
Povídačky
|
 „Nekončící mejdan byla jedna podoba ČDG. Ta druhá se odehrávala ve skrytu duše muzikantů.“ Tak vzpomíná na seskupení Čundrgrund Vladimír Merta. My jsme si ve Zvukových Hrubkách pouštěli první cédéčko dokumentárního Čundrgrund 3CD Live 1976 – 1978 již v lednu, nyní je nejvyšší čas pustit si třetí placičku a s tímto pozoruhodným projektem prosvěcující temná 70. léta se rozloučit. |
|
Povídačky
|
 Milí čtenáři, pokud jste též milými více či méně pravidelnými posluchači Zvukových Hrubek, přijměte mou omluvu za několikatýdenní absenci tohoto pořadu: vzhledem k delší nemoci ředitele Radia FOLK Pavla Rady nebylo možné Zvukové Hrubky natáčet. |
|
Povídačky
|
 První album, které nahrála se skupinou KOA. A také samozřejmě s Ivánem Gutiérrezem, se kterým se tu zhruba napolovic dělila o autorství písní i mikrofon lead vocalu. Zuzana Navarová a její album Skleněná vrba, album natočené na sklonku minulého století, album, za které dostala prestižní ocenění Žlutá ponorka... |
|
Povídačky
|
 Už od 90. let existuje pražská kapela Jarabáci. Kapela, která se (nejen) díky svému nástrojovému složení může zdát poněkud bizarní, ale labužníci, kteří ocení originalitu, svěží hudebně aranžérské nápady a výtečné texty nacházejí v Jarabácích zdroj potěšení. Jsem si už teď, v dubnu skoro jist, že album Nejvyšší prkno bude patřit k tomu nejlepšímu, co rok 2024 v oblasti českých folkových desek přinese. |
|
Povídačky
|
Jaká asi novinka z cédéček bude právě v tomto týdnu tématem Zvukových Hrubek? – tážou se zkušení posluchači mezi Vámi. Žádná. Na řadě je speciální pořad – To nejlepší z roku 2023, Zvukové Hrubky, během kterých zrekapitulujeme, co loňský rok přinesl a pustíme si nejlépe ceněná alba. Jako obvykle jsem se o objektivizaci „ceněnosti“ pokusil tím, že jsem zohlednil nejen svůj osobní pohled na věc, ale i dostupné ankety s názory mnoha hodnotitelů...
|
|
Povídačky
|
 Historie kapely, která si od 90. let říká Ponožky pana Semtamťuka, se píše dokonce již od let 80. Za tu dobu vystřídala mnoho nejrůznějších sestav včetně několikaleté pauzy a taky řadu různých pojetí hudby a soundů; většinou se to více nebo méně vešlo do slov, které mají Ponožky na vývěsním štítu: pub-folk, world-jazz, grote-ska, western; heavy-steam music. |
|
Povídačky
|
 Jak si o síle desek ročníku 2023 můžeme myslet cokoli, jednou věcí byl pozoruhodný: po letech, kdy alba s trampskou písničkou vůbec nevycházela, bylo jich nepatrně či byla dost nekvalitní, se toto všechno v loňském roce zlomilo. Jednou z nejzajímavějších desek této – nebojím se říct – nové trampské vlny, je album Hrajem dál kapely zvané H.R.A., čili Hoboes Revival Alva. |
|
Povídačky
|
 Víte, co je sen nenasytných kluků? Třeba skočit si z Karlova mostu na dvě decky. Na jednu sklenku a vypít celý necky. Ale taky šesté album kapely Hromosvod (a z toho druhé, které je vypraveno jako Ondřej Fencl & Hromosvod). A současně album, které momentálně vede naše Hodnocení desek za rok 2023... |
|
Povídačky
|
Milí čtenáři, pokud jste více či méně pravidelnými posluchači Zvukových Hrubek, asi jste zaregistrovali, že v Novinkách z cédéček postupně představuji tři desky kompletu Čundrgrund: Live 1976-1978. Protože trojalbum je sice novinka, ale nahrávky z něj mapují hudební dění v zmíněných letech, bych byl nerad, kdyby třeba někteří z vás získali pocit, že hlavní postava celého projektu Čundrgrund, Vladimír Merta je jakýsi muzeální exponát...
|
|
|
