Vážené čtenářky a vážení čtenáři,
už na střední škole, která tehdy nesla název Střední všeobecně vzdělávací, jsem ve slohu měl nejraději útvar zvaný úvaha. Popis jara, či spolužáka, mi neseděl. Byl jsem vždy ten typ, který napřed napíše sloh a pak tvoří osnovu, a to jen proto, že je to nařízeno. Krom toho jsem vždy rád četl a čtu v novinách a časopisech úvahy a fejetony, zejména píší-li je lidé jako je pan Jiří Černý. Kolem sebe denně potkáváme témata k zamyšlení a současně se někdy vracíme i do minulosti, ať ji pamatujeme, či jsme o ní jen slyšeli nebo četli. A tak se stalo, že jsem se vrátil do školních let a čas od času napsal pro FOLKtime útvar, ke kterému název úvaha či fejeton patří. Snažím se vždy, aby základní, a snad i čtenářsky sympatickou vlastností tohoto slohového útvaru, byla stručnost. Pokud jde o obsah mohu jeho hodnocení ponechat jen čtenářům.
Na redakční radě mi milé kolegyně a kolegové navrhli, aby se z mých občasných slohových a slovesných útvarů stala rubrika. Souhlasil jsem a rovněž jsem kývl na název Po(h)ločas, vzniklý v rámci letošních Silvestrovin. Budu se s vámi rád pod tímto názvem čas od času setkávat. Navíc má pravidelná rubrika vlastnost potvrzující novinářskou zásadu, že nejlepší inspirací pro autora je termín.
Tak ahoj v Po(h)ločase.
Tomáš Pohl
|
16.06.2014
Podučitelé a čeledíni
Napsal uživatel Tomáš Pohl
|
|
|
|
|
Fejetony
|
Název článku jsem si vypůjčil ze dvou zdrojů. Výraz „podučitel“ užíval pan profesor Václav Černý ve svých pamětech, výraz „čeledín“ užívá pan režisér Jiří Menzel. Ani v jednom případě nejde o pohrdání těmito důležitými a namáhavými profesemi, oba klasici chtěli vyjádřit povahu. Nevím, zda jsem v tom sám, ale podle mého soudu obecná úroveň populace v naší vlasti je rok od roku horší.
|
09.01.2014
Kniha psaná křupavým srdíčkem
Napsal uživatel Tomáš Pohl
|
|
|
|
|
Zajímavosti
|
Intelektuál, či spíše ten, kdo si na něj hraje, nazývá samouka autodidaktikem. Historie potvrdila, že v kultuře existovaly osobností, které se bez velikého vzdělání vypracovaly do výšin, kam se tisíce snaživců, podpořených sériemi diplomů, mohou ze země pouze dívat. Obyčejný nosatý kluk, který dobře chytal za fotbalovou Spartu a po zápase bavil spoluhráče, se svým plebejským humorem vypracoval mezi hvězdy a jméno Vlasta Burian bude zářit ještě staletí.
|
|