FOLKtime - Vaše brána do světa folku

Jubilejní 20. ročník Notování začal, jak jinak, prvním základním kolem první čtvrtek v lednu (4. 1. 2024) na již tradičním místě, v Music City Clubu, a my jsme se po hudební hostině tří semifinále a finále vrátili pěkně zpátky na zem, a někdy i trochu pod zem.

Začínal Alex. Moderátoři na něj prozradili, že je i mimem, což si myslím, že je dobrá volba a měl by se jí držet. Při zpěvu nepřirozeně protahoval slabiky, jen aby mu to vyšlo na melodii, v horším případě používal nevýznamové slabiky (dajdajdajdaj), hlas se mu nepodařilo během čtyř písní posadit a celkově byl spíše patetický jak projevem, tak i v textech. Text v písni Láska se dost blížil kýči, melodicky si byly písně podobné jako vejce vejci. Trochu se v dobrém slova smyslu vymykala Bez viny a Joy byla super, že byla anglicky.

Marabanda
foto: Renata Králová

Následovala skupina Nakopr, měli mimo jiné klávesy a bicí a hráli country. Sólový zpěvák byl zbytečně krotký, ale celkově jim to šlapalo. Velmi dobrá a osobitá byla skladba Kapky, uměli i mírně rockovou baladu Srdce pláčou. Příjemná nekomplikovaná muzika, po vystoupení byli mými favority, a tak mě trochu překvapily výsledky (viz ZDE).
Prší je vlastně sólista David. Stylizuje se do role drsňáka, aspoň co se týče zpěvu, ale moc mu to nesedne, protože drsnost se ztrácí v rozvláčnosti. Znát to bylo zejména u skladby Co s tím. Asi by prospělo zcivilnit projev a trochu zkrátit skladby, pak by odpovídaly projevu i texty.

Další sólista – Jan Polanský - nabídl, podle jeho slov, „urban folk“, já bych se nebránil ani označení „folk punk“. Ukazuje se, že nezávisle na stylu lze dělat tytéž chyby. Z nedostatku textu se také uchyloval k nevýznamovým slabikám, tentokrát pampadampadampam, přitom interpreti tohoto stylu bývají struční a jednoznační. Takže: krátit, krátit, krátit. A intonovat. Skladbu Nádraží začínal 2x, což připočtěmež k trémě z prvního kola.
Pak byla na řadě další kapela – Marabanda. Hrají takový židličkový folk s výraznými klávesami. Kdyby v soutěži nebyl Nakopr, byli by u mě první. Publikum ale holt bylo spíše folkové a hlavně asi spřátelené. Skupina nemá špatné melodie, zpěvačka by si zasloužila více prostoru. Překvapivě píseň s banálním názvem Láska (toho večera už druhý stejný název) byla velmi povedená, líbily se mi i Nápisy. Ale k vývoji žánru celkem nic dalšího neřekli.

Jediná interpretka v prvním kole byla Ruby Rhyme. Její přezdívka dělala trochu problémy moderátorům, ale chápu, jsou z Brna. Písničky údajně niterné (asi její slova, nepoznamenal jsem si, kde jsem k tomuto označení přišel), ale ve skutečnosti texty plynuly spíše po povrchu, pokud nebyly přímo popisné. Mlýnek života by byl pěkný, pokud by byl podán dynamičtěji a bez gramatických chyb (cingrlátkA/rozsypalY), nejlépe tedy vyšel i vtipný Den milenek. Vlastně nejlépe vyšly puntíkované šaty, chválím pódiovou prezentaci.

Hostem 1. základního kola byla skupina Sekvoj, která byla jako polita živou vodou, i když její úctyhodný věk byl také místy znát. Ale celkově to bylo velmi příjemné vzkříšení.

Tak první kolo máme za sebou a s jistými obavami můžeme hledět k těm dalším. Ale kdo ví, třeba nás překvapí.
MK