|
|
Povídačky
|
Kdo rychle dává, dvakrát dává. Rozhodl jsem se, že dokážu napsat reportáž z festivalu den poté, co jsem z něj přijel. Cenou za to bude její délka. Možná to nebude úplně reportáž, ale víc takové poznámky. Snad vám to i tak něco sdělí. Kdo rychle dává, dvakrát dává. Začnu letos netradičně od soutěže. Samozřejmě to není to ono, proč čím dál větší davy posluchačů do Mohelnice proudí, ale řekl bych, že Mohelnický FolkFest...
|
|
|
Povídačky
|
Na FCT festivaly chodím už 47 let. Byly časy, kdy jsem na nich – pracovně, bez ulejvání – strávil téměř celé léto. A přesto je stále ještě řada festivalů, které jsem nikdy nenavštívil. Pracuji na tom, abych jejich počet alespoň zmenšil: letos jsem (i proto) navštívil ten, který na dálku sleduji již dlouho; letos byl již jeho 31. ročník.
|
|
|
Povídačky
|
 Mohli byste samozřejmě říct: „Staříku, už nic nevydržíš.“ Ale tady hovoří data. Ten víkend se lámaly rekordy každý den, v sobotu nevydržely ty páteční, v neděli ty sobotní. Nedělní absolutní teplotní rekord v této zemi se zastavil v Doksanech na 42,9 °C...
|
|
|
Povídačky
|
Omlouvám se, kvůli momentální osobní situaci o něco méně na muziku chodím a o dost méně o ní píšu (než to bývalo, a hlavně, než bych chtěl), ale naštěstí jsem nevynechal dvě akce, které byly tak zajímavé, že bych Vám o nich přece jen rád napsal. Spíš jen upozornění než plnohodnotnou reportáž. Abyste se třeba na ně vypravili, až se zase vyskytnou. Festival, o kterém jsem v životě neslyšel a který v jednom odpoledni a večeru představí Epydemyi, Marien a Roberta Křesťana s Druhou trávou...
|
|
|
Velké recenze
|
 „A ve mně hebce svítí/příběh, co do mne sáhl/příběh, co plaší vytí/i když cíle nedosáhl“ (Kulič). Přemýšlel jsem, jaký citát z té hromady krásných a silných veršů Jana Žambocha vybrat na úvod, aby dokázal reprezentovat recenzované album a předvedl to, co z něj jako ústřední sdělení cítím já: Jsou to výpovědi o těch nejzásadnějších věcech tohoto světa, ovšem prošpikované typickými jízlivě veselými hláškami...
|
|
|
Velké recenze
|
„Dlouhých sedmadvacet let (!) uplynulo, než jsem sebe a své nynější spoluhráče „nahnal“ do studia natočit druhé CD.“ To napsal v krátkém sleevenotu recenzovaného alba Míša Leicht, zakladatel, obnovitel, kapelník, frontman, textař a vůbec duše Forehandu. Což je zpráva pro pelhřimovskou agenturu Dobrý den. Možná o tom Míša neví, ale Forehand tímto sesadil z nejvyššího stupínku kapelu Spolektiv, která se doposud pyšnila nejdelším intervalem mezi první a druhou deskou a měla ho dokonce přesněji spočítaný: 21 let, 5 měsíců a 27 dní.
|
|
|
Velké recenze
|
Je to více než dva roky, kdy jsem užasl nad albem Napodobování písma. Jejího tvůrce Janka Běťáka jsem zřejmě několikrát zahlédl v sestavě kapely Bezobratři a nijak zvlášť jsem si ho nezapamatoval. Rozhodně jsem nečekal, že mě někdy okouzlí svým současně křehkým a silným, osobitým sólovým albem. Po desce, která upoutala více potěšených uší (umístění v shortlistu Anděla 2023 za folk), vyšlo v loňském roce druhé Běťákovo album Jazykem květin...
|
|
|
Velké recenze
|
„Vítej, je tu doba plastová/tak vítej, kámo,“ říká nám v pseudotitulní písni Mumie kapela Tlupa tlap . Někdy prý zvaná jen Tlupa. V každém případě kdysi dávno v nultých letech folková kapela Kaluže, pořád z podkrkonošského městečka Pilníkov. Tlupa, jejímž základem je stále dvojnásobně sešvagřené kvinteto Martin Pachl , Ondra Paděra , Jana Pachlová , Jana Paděrová a Jan Bažant . Doba plastová je jejich třetím albem, při započítání Kaluží pátým...
|
|
|
Povídačky
|
Mrakoplaš kontra Alzheimer: předpokládám (omlouvám se, nelistuji teď archivem), že o akci, která právě teď zaznamenala svůj 14. ročník, jsem na stránkách FOLKtimu psal již mnohokrát. Nechci se opakovat, ale chci, aby bylo jasné, že kapelu za tento čin (kterému jsem možná v 1. ročníku úplně nerozuměl, ale přece jsem na Mrakoplaš do Strašnického divadla šel) obdivuji. Kapela – to je Mrakoplaš. A Alzheimer...
|
|
|
Osobnosti
|
Rozhovor místo reportáže: S Vojtou Kolářem o tábornících v Telči, hvězdách vs. srdcích a pohodovém tempu pro návštěvníky. Prázdniny v Telči považuji a jistojistě nejen já, za jeden z našich tří nejzásadnějších festivalů. Loni jsem se tam po opravdu dlouhé době nemihnul..
|
|
|
Povídačky
|
„První večer patřil kromě Jitrocele zejména nováčkům. Jména Tajné lodě, Trapas a Hluboké nedorozumění zdobí folkovou scénu několik měsíců, maximálně půl druhého roku, ale myslím, že stojí za to si je pro budoucno zapamatovat. Jedná se o skupiny víceméně folkové, od konzervativního pojetí Tajných lodí s nacinkanými kytarami a působivými vícehlasy, přes plíhalovskou hravost, vtipnost a sdělnost Hlubokého nedorozumění...
|
|
|
Povídačky
|
„Kdo na moje místo?“ ptal se kdysi slezský bard. Co se týče bardů zakladatelské folkové generace, úplně tlačenice na jejich místo není. V tuto chvíli se zdá, že obdobné popularity jsou schopna dosáhnout přesně dvě tělesa. Jedno z nich pořádalo zásadní koncert: Epydemye slavila v žižkovské Akropoli 20 let existence a zároveň křtila svou šestou desku nazvanou Dosebe ...
|
|
|
Povídačky
|
Začnu zřejmě netypicky drobnou výtkou. Letos jsme si nemohli na stránkách Porty přečíst, která kapela se do kterého oblastního předkola vůbec přihlásila. Tedy – systém „přijďte, bude tu nějakých 12 (15, 30…) kapel ... a jinak nebuďte moc zvědaví…“, což na popularitě předkol jistě nepřidá. Ale konec konců, předkola byla na webu Porty vždy v sekci „Pro soutěžící“, nikoli „Pro návštěvníky“. A naše šéfredaktorka na mé stesky asi správně odpověděla: „A co myslíš, přišlo by kvůli zveřejněným účinkujícím víc diváků?“
|
|
|
Povídačky
|
Poprvé, když jsem se přijel podívat (1995), byl jeho podtitul ještě Muzikanti na hřišti. Od té doby jsem možná byl víckrát přítomen, než jsem chyběl. Přestože se jedná o festival menší, které se snažím spíše střídat. Snad proto, že mám asi 20 km odtud chalupu a že mám rád Slávka? Jistěže ano, ale také jsem si oblíbil poklidnou atmosféru festivalu v krásném koutu zvaném Cakle na břehu Tiché Orlice kříženou s kvalitní dramaturgií...
|
|
11.07.2024
Hvězdami nabitý Mohelnický FolkFest
Napsal uživatel Tomáš Hrubý
|
|
|
|
|
|
Povídačky
|
Začaly nám prázdniny a program těchto kouzelných letních měsíců máte jistě pevně pod kontrolou. Ale možná bych Vám ještě mohl poradit, co dělat na úplném závěru prázdnin. Jasně, pokud čtete FOLKtime nějaký pátek, dobře víte, co budu poslední prázdninový víkend dělat já. A hlavně: pokud Vás zajímají folkové festivaly a vybíráte si ty nejlepší, tak už samozřejmě víte i to, kam pojedete vy...
|
|
|
Povídačky
|
Ještě pořád je v této zemi několik zásadních hudebních (a mluvím zde o folku a přilehlých žánrech, samozřejmě) festivalů, které se snažím žádný rok nevynechat. Mají vyšší střední velikost (protože velký festival momentálně v žánru neexistuje) a jsou z nějakého důvodu zásadní i zábavné. Může se stát, že občas zavítám z nějakého důvodu tak trochu neplánovaně na festival, který je malý a zcela nezásadní (a přesto může být příjemný a zábavný).
|
|
|
Povídačky
|
 Na podzim loňského roku jsme si představili nové album pozoruhodné dvojice, kterou spolu s mandolínovým mágem Radimem Zenklem tvoří multiinstrumentalista a zpěvák Ondra Kozák. Ondra je též zásadním členem kapely, která dokončila letos v dubnu druhou desku nazvanou Keep Going. Kapela nese název New Aliquot a uvádí o sobě, že hraje bluegrass, new acoustic a folkovou hudbu.
|
|
|
Povídačky
|
 „Nekončící mejdan byla jedna podoba ČDG. Ta druhá se odehrávala ve skrytu duše muzikantů.“ Tak vzpomíná na seskupení Čundrgrund Vladimír Merta. My jsme si ve Zvukových Hrubkách pouštěli první cédéčko dokumentárního Čundrgrund 3CD Live 1976 – 1978 již v lednu, nyní je nejvyšší čas pustit si třetí placičku a s tímto pozoruhodným projektem prosvěcující temná 70. léta se rozloučit.
|
|
|
Povídačky
|
 Milí čtenáři, pokud jste též milými více či méně pravidelnými posluchači Zvukových Hrubek, přijměte mou omluvu za několikatýdenní absenci tohoto pořadu: vzhledem k delší nemoci ředitele Radia FOLK Pavla Rady nebylo možné Zvukové Hrubky natáčet.
|
|
17.05.2024
Hodnocení desek: co přinesl ročník 2023
Napsal uživatel Tomáš Hrubý
|
|
|
|
|
|
Velké recenze
|
  Hodnocení desek – podle mého názoru jedna z nejdůležitějších a snad i nejzajímavějších aktivit, kterou si momentálně na FOLKtimu držíme – ukončilo 31. března 2024 svůj 16. ročník. Tedy Hodnocení za rok 2023. Šéfredaktorka Džexna stručně a pohotově zveřejnila příspěvek o dokončeném ročníku již 8. dubna...
|
|