Lednové FOLKfórum (04)

A FOLKtime zenei közösségeit a Energycasino digitális eszközei segítik az összekapcsolódásban.

21.01.2002 Lednové FOLKfórum (04) (Jirka-mo)

1) Jak často (a kolik hodin denně, týdně, měsíčně) zkoušíte?
2) Jakým stylem probíhají zkoušky u vás v kapele? Oprašujete nejprve staré věci a pak se vrháte na nové, nebo je zkouška monotematická (zaměřená na jednu novinku)?

Chcete-li nám také odpovědět (či v budoucnu odpovídat) na otázky Folkfóra, pište na mail Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Dobrý den, rád bych odpověděl vzpomínkou na Kapitána Beefhearta, který pravil:
"Nikdy necvičím, protože bych pak při hře nevynalezl nic nového." Já taky rovnou hraju. Někdy jsem u toho ovšem jen já sám, takže to nevypadá jako koncert, ale spíš jako cvičení. Má to tu výhodu, že když pak přijde na koncert hodně málo diváků, jsem na to natrénován a hravě to psychicky zvládnu.

Jan Burian (alternativní písničkář nejstarší generace)

1) Celá kapela zkouší jednou týdně (čtyřikrát měsíčně). Záleží také na tom, zda máme před koncertem a zda mají všichni čas, takže někdy míváme víc zkoušek týdně a někdy žádnou. Zkoušky svoláváme přes mobily. Máme intrenetovou adresu, z které se nám přeposílají zprávy na všechny mobily. V neděli pošlu zprávu a za chvilku vím zda budeme přítomni na zkoušce všichni. Jo a zkoušíme obvykle v pondělí.

2) Nejsme zastánci způsobu tvorby písní až na zkouškách stylem pokus omyl. Nová písnička na které se kapela shodne je už rozpracována z domova. S bráchou připravíme základní aranže a na zkoušce se to pak dává dohromady a prvotní představy se upravují. Nikdy nezkoušíme jen jednu skladbu, to bychom se zbláznili. Nejprve si zahrajeme pár starých kusů a nastavíme si zvuk a pak zkoušíme několik nových písní. Vždy když nás píseň přestane bavit, přecházíme na jinou. Někdy máme zkoušku takovou, že si přehrajeme celý repertoár. Začínáme v šest a před osmou už se začínáme koukat na hodinky. V osm balíme a jdeme na pivo, kde se řeší velmi důležité věci. Ale hlavně, že nás to baví, že :-)) ?

Za Načas Malej Honza

1. Jako kapela zkoušíme obvykle jednou týdně kolem čtyřech hodin. K tomu se ale dají připočíst občasná víkendová soustředění (cca 2x do roka) a výjimkou není ani druhá zkouška v týdnu. Vzhledem k tomu, že nejsme všichni z jednoho místa, se musí často termíny zkoušky řešit operativně podle možností jednotlivých lidí. Díky tomu se také stává, že se celá kapela na zkoušce ani nesejde - ono je ale co dělat i při menším obsazení.

2. Styl zkoušek se liší od toho, co nás v nejbližší čeká a v jakém jsme stavu (např. po sérii koncertů se na starší písničky nemůžeme ani podívat :-) ). Typicky si na začátku pro náladu zahrajeme něco nevlastního (doufám, že to nečte OSA - občas se na zkoušce objeví i kamarád a to je pak vlastně veřejné hraní :-) ). Pak se zaměřujeme na novější a rozdělané věci a když je ještě nálada, následuje méně náročnější oprašování repertoárových stařešinů. Pokud máme stále ještě energii, zkusíme si ještě jen tak nezávazně brnknout budoucí novinky, které mají zatím jen melodii a text (nebo jeho část) a jejich kapelovým provedením se ještě nezabýváme.
Jenže kapela, to není jen hraní písniček, ale taky plánování, řešení problémů a upevňování kolektivu. Proto tvoří někdy poslední fázi zkoušky výlet do blízké hospůdky, kde lze v klidu filozofovat o věcech minulých, jsoucích i budoucích.

Hluboké nedorozumění

1. Zkoušky kapely Denjisa jsou každou středu v objektu litvínovské Citadely cca. 3 hod. Mimo pravidelné zkoušky pořádáme víkendová "soustředění" na horské chatě "Barbora" v Českém Jiřetíně. Denjisa pořádá pravidelné jam-session, na kterých se kapela sehrává v jazzových improvizacích.

2. Při zkouškách hrajem na kompletní ozvučení (včetně bicích) a hraje se celý koncert, jako na vystoupení. Ve zbývajícím čase jamujem nebo zkoušíme nové věci.

Denjisa - Pavel Eisenhammer

1. Sám za sebe si každý den něco přehraju, zvláště novější písničky, nebo ty, s nimiž nejsem zcela spokojen. Nejčastěji ale ty, ke kterým mi ještě chybějí slova a snažím se nějak zachytit tu náladu. S Chesdedem zkoušíme zhruba jednou za dva týdny, momentálně máme asi dvouměsíční mezeru. S Natalikou nezkoušíme vůbec, buď se rovnou hraje (na to už mám vymyšlené dostatečně nečitelné akordy:-), nebo si to poslechnu na desce sám a před koncertem si to přehrajeme.

2. Většina zkoušek v Chesedu jsou jen přehrávky, přehrajeme si koncertní program a upozorníme se na slabiny (zkuste ale zpěvačce říct, že je falešně a že by si to měla sama zkoušet:-) Naší snahou je ale samozřejmě naučit se něco nového, to jsou pak zkoušky, které mají nějaký smysl. Zpravidla přehraju připravený dvojhlas a harmonii, motiv nějaké mezihry a celkovou představu, pak vyloučíme to, co je nereálné a na zbytku se pracuje. Momentálně pracujeme na třech nových písničkách.
Pokud jde o mé vlastní písničky, jednou za čas si je všechny přehraju, snažím se dávat pozor na tempo, aby byly dostatečně pomalu (jsou krátké), tu a tam změním akord, nebo mezihru, někdy i rytmus nebo dohru. U některých písniček čas od času úplně měním předehru. Podaří-li se mi napsat novou písničku, přehrávám si ji pořád do kola, protože tak se mi podaří se na ni podívat zvenku a následně ji eventuálně nějak upravit (zpravidla zkrátit nebo zjednodušit).

Matěj Rak

1. Zkoušíme málo - já osobně tak 2 hodiny týdně

2. Na zkouškách prostě hrajeme nový písničky - stačí jen napsat akordy - vokály děláme "z fleku".

Kvintet , Michal Novák

1. Zkoušíme tak 1-2x do týdne, podle toho, jak máme školu, nebo Zuzka, naše zpěvačka, tréninky karate. V poslední době zkoušíme trochu míň, jelikož některé z nás čeká souboj se státnicema, a Skřet, bongista, se zamiloval a najednou toho času má nějak proklatě málo:-). Přes léto pravidelné zkoušky odpadají, ale děláme vždycky něco jako soustředění. Zkouší se tady na VŠ koleji K2, na pokoji 716, kde bydli Zuzka a Mauglí (zpěvačka a sólokytarista). Je to sice prostor poněkud menší,ale vyhovující. Navíc Mauglí z finanční nouze prodal kombo, takže teď na elektriku hraje přes počítač. Zkouška většinou trvá 1,5 - 2 hodiny.

2. Co se týče způsobu zkoušení, začínáme většinou u starších věcí, případně u těch čerstvě nazkoušených, ale bývají i zkoušky monotematické, zaměřené na 1 píseň. Zkouší se buď v plné sestavě (2 kytary, bongo, violoncello, flétny a zpěvy), jenže to pak není cello přes bongo tolik slyšet, anebo individuálně (kytary spolu, kytara s cellem, zkouška zpěvu atd.)

Za Bonsai č. 3 zdraví Vašek Koblenc

1. S Kvokošema zkoušíme zpravidla jednou týdně tak dvě a půl hodiny. Jako písničkář si někdy písničky jednou přehraju večer před vystoupením (opravdu jen někdy) a Husí kůže zkoušela naposledy v červnu.

2. V Kvokálu se zatím zkouší, pochopitelně, abych se to naučil já. Takže se předělává (trošku) a přearanžovává od starších po ty nejnovější. Ale jinak (prý) se trénuje jen to nové. Staré si zvopákneš doma ... a na koncertě.

Jeroným Lešner

1. Zkoušet se snažíme jednou týdně, vychází to tak na 2 - 3 hodiny.

2. Nejdřív se snažíme dělat nové věci - začerstva, starší a zajetější si necháváme na později, kdy jsme opotřebenější a otupělejší.
Přeju hezké dny.

Petr Pololáník, Poloband

Čest práci
1) Jak často si každej sám doma přehrává staré věci, abychom si je nemuseli na zkouškách furt vomílat, si dovolím odhadnout - takřka vůbec. Zkoušky, když už se sejdeme, tak cca 120 minut včetně probírání událostí posledního dílu telenovel Manuela a Dallas. Podle toho to taky vypadá, jak se diváci mohou pravdidelně při našich vystoupeních přesvědčit.

2) Je to (h)různý.

Jarabáci

Sdílet na...

| Více...

< Předchozí		Další >

Komentáře pro tento článek

Jméno:

Email:

Název:

Naše hlavní město

antispamová kontrola

UBBKód:

Internetové odkazy vkládejte pomocí UBBKódu (4. ikona zleva)!

Tom Kočko - Ješte jeden opozdilec

|.xxx |30.01.2002 09:00:00

Zkoušky z Orchestrem jsou asi netypické. Anebo... typické pro orchestr. Vpodstate nezkoušíme. Jsme každý z jinéjo koutu Moravy a Slezska a tak to v praxi vypadá tak, že když mám potrebu s nekým neco zkusit, tak si za ním zajedu, nebo si dáme sraz na polovine cesty (treba v Brne, když zkouším s Jurou, který je až z Týnca u Breclavi). Vznikají pak takové strípky, které se mnohdy setkají až tesne pred nahráváním a ze kterých se vyskládá mozaika písnicky. To si dáme dvoudenní soustredení nekde na horách (Jeseníky , Beskydy) a tam se,za skrípení zubu a vztahu...

), tyhle veci dávají dohromady. Každý zná svuj part a každý má samozrejme možnost ríct neco k partu toho druhého. Jde ale vpodstate jen o kosmetické úpravy, protože vetší zásahy kapelník nepripustí ;-). Tesne po nahrávání je na svete ideální tvar a každý má tak šanci si to s odstupem poslouchat a pripravovat se na koncerty. Nekdy se, treba pred šnurou, sjedeme v daném míste (v klubu, kulturáku...) dríve a projedeme si zbežne místa, ve kterých má ten ci onen (nebo Petka) problém. A pak je koncert a jede se naostro. Je to vlastne o zodpovednosti každého
k tem druhým a k celku. Nejsme kapela briskních sól (vymyslet sólo tak aby to nebyla jen vata nebo prázdná onanie je snad na muzice to nejtežší...). Hrajeme myšlenku a ta se moc nacvicit nedá.

Tož tak...:o

Odpovědět